Diskusní večer s Irenou Ryšánkovou a Josefem Nerušilem: Média veřejné služby

Veřejnoprávní média se stala nejenom nástrojem ideologické indoktrinace, ale i represe. Jsou to veřejnoprávní média, kdo vylučuje mnohé patriotické a moudré hlasy z veřejné scény a kdo stigmatizuje odpůrce globalismu a progresivismu. Devadesátá léta byla obdobím mediální svobody a plurality postupně se však média veřejné služby proměnila v nástroj sloužící vládnoucímu establishmentu, globalistům a neoliberalismu a média veřejné služby nastoupila cestu do otroctví.

Současný trend intelektuálního a morálního rozkladu mediální sféry je třeba zvrátit. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 30. října pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie.

Diskusního večera s názvem „Média veřejné služby“ se zúčastnili mediální analytička Irena Ryšánková a bývalý člen rady Českého rozhlasu a předseda SPD Praha Josef Nerušil. Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog profesor Ivo Budil.

Podle Josefa Nerušila je principem veřejnoprávních médií platba koncesionářů, jedná se podle něho o média veřejné služby. „Základním principem by měla být nestrannost a poskytování objektivních a vyvážených informací. To je ale jen teorie, uvedl Nerušil. Historie veřejnoprávních médií podle něho sahá až do třicátých let, kdy byla nastavena kvalitativní kritéria britskou BBC. Tak jak šel čas, přidala se televize a tisk a dnes by podle něho měla veřejnoprávní média reagovat na nástup internetu.

Podle Ireny Ryšánkové by měla být veřejnoprávní média především službou. Měla by obhospodařovat jak ta velká publika, tak ta malá. „Tím, že média veřejné služby jsou nás všech, tak všichni máme představu, jak by měla vypadat. Pro kontrolu vyváženosti a řádného fungování existují mediální rady. Pokud ale rady nereagují na stížnosti občanů, což je případ rady České televize, pak se může stát, že médium veřejné služby je neobjektivní a poskytuje nevyvážené informace,“ uvedla analytička.

Správně, by kontrola měly být podle ní několikastupňová, pokud stěžovatel se svou stížností u rad neuspěje, může se podle ní obrátit na mediální komisi poslanecké sněmovny, a pokud neuspěje ani tam, pak už není odvolání. „Takže to, jak veřejnoprávní média u nás vypadají, je způsob, jakým se prezentuje rada a poslanci, kteří ji volí, míní Ryšánková.

V současnosti prožíváme podle Nerušila změnu mediálního paradigmatu. „Když dnes oznamuje Václav Moravec, o jakých tématech se bude ve veřejném prostoru hovořit, tak už to zdaleka nemá takový dopad, jako dříve, neboť díky sociálním sítím a internetovému prostředí, se lidé sami rozhodnou, o čem se chtějí bavit a co považují za důležitá témata, uvedl Nerušil

Podle Ryšánkové se i v soukromých médiích udržuje názorová spřízněnost v jednotlivých redakcích. „Například do ekonomie nepřijde nikdo, kdo by neměl názor jako jeho kolegové,“ míní analytička.

Nerušil poukázal na to, že za první republiky byl tisk politicky vyprofilován a jednotlivé politické strany vlastnily média. „Každý věděl že Národní socialisté mají Slovo a komunisté Rudé právo, lidovci Lidovou demokracii a Agrárníci Zemědělské noviny. Kdyžto dnes se média zaklínají objektivitou, ale mnohdy se o tu objektivitu ani nesnaží,“ uvedl nerušil.

Předělem byla televizní stávka, která byla největší útokem na nezávislost médií, a jich ovládnutí partikulárními zájmovými skupinami. Podle Nerušila po této „spacákové revoluci“ Českou televizi ovládla po roce 2000 skupina fanatických obdivovatelů Václava Havla. Systém redakcí je podle něho relativně uzavřený, a i když existuje velká fluktuace mezi novináři, kteří přecházejí z jedné redakce do druhé, jedná se stále o tytéž lidi, stejného myšlenkového zaměření, kteří mezi sebe jen tak někoho nového neopustí.

„Kdo by se snažil tuto situaci změnit a trochu namíchat tu jednolitost, aby docházelo v médiích i k názorovým střetům, většinou se se zlou potáže,“ uvedl Nerušil.

V současnosti můžeme podle něho pozorovat aktivismus a ideologizaci veřejnoprávních médií. „Když se podíváme, kdo komentuje politické dění u nás a ve světě, například v Českém rozhlase, tak vidíme že to jsou převážně zástupci velkých mediálních domů.“  Systém veřejnoprávních médií je podle zkostnatělý a média nedávají prostor novým osobnostem s jiným názorem, než je názor médií hlavního proudu. Pokud má daný člověk názory zásadně odlišné od oficiální vládní zahraničně politické linie, nemá ve veřejnoprávních médií příliš šanci, aby byl třeba jen pozván k diskusi, jako host.

Podle Ryšánkové nejde ani tak o to, že by veřejnoprávní média řídil někdo železnou rukou, ale spíše jde o vládnoucí duch v médiích, která globalisté využívají. Podle Budila v devadesátých letech vstupovali do médií především ekonomicky orientované subjekty, po roce 2000 to jsou především atlantické a geostrategické militaristické síly, využívající naše území jako nástupní prostor směrem na východ.

Podle Nerušila došlo postupně k oligarchizaci médií, která byla používána jako nástroj jejich moci.  Mocní miliardáři si postupně rozparcelovali mediální trh, který opustili zahraniční vlastníci, kteří chtěli Českou republiku nasměrovat do EU a dalších globálních struktur.

Podle Ryšánkové jsme na Prahu redefinice, pojmu média, neboť i velká média přijímají spoustu informací ze sociálních sítí. „Média se dnes vyrábějící pomocí sociálních sítí. Typicky politik něco napíše na facebook a následně se kolem toho rozvine debata,“ uvedla Ryšánková. Podle ní nás čeká velká změna toho, co jsou média a jak vlastně fungují.

Zatímco v době budování národa média složila k jeho vzestupu, dnes podle profesora Budila pozorujeme opačný trend, tedy, že média slouží naopak k jeho postupnému pádu. Nerušil také upozornil na fenomén cenzury a autocenzury, který je podle něho v současném mediálním světě velmi rozšířen.

Současná alternativní média i přes finanční omezení, se často stávají nositeli autentických názorů a rozvíjejí národní pospolitost a duch národního života, na rozdíl od médií hlavního proudu, včetně těch  veřejnoprávních, které ho často ubíjejí.

Seminář: Ekonomická krize ČR a alternativy jejího řešení

Vláda Petra Fialy přivedla naši zemi na pokraj ekonomického bankrotu a ožebračuje české firmy i podnikatele stálým zvyšováním daní a zadlužováním naší země na úkor českých občanů. Po dvou letech této vlády je Česká republika v celé řadě klíčových makroekonomických ukazatelů nejhorší v Evropě (vývoj inflace, HDP, státního dluhu). Fialova vláda vychází vstříc zahraničním zájmům včetně sebevražedných nápadů EU ničících naši ekonomiku a průmysl jako je Green Deal či nesmyslné sankce proti Rusku, které nezohledňují naše národní zájmy. Na to, abychom české národní zájmy dokázali uhájit, bude třeba odvaha českých politiků, kteří přijdou po pětikoaliční vládě.

Shodli se na tom účastníci ekonomického semináře Ekonomická krize České republiky a alternativy jejího řešení, který pod patronací poslance SPD ing. Jana Hrnčíře uspořádal letos 25. října Institut svobody a přímé demokracie. Na semináři, který zahájil předseda SPD Tomio Okamura s místopředsedou SPD ing. Radimem Fialou vystoupili, přední čeští ekonomičtí experti, aby hledali cestu ze současného ekonomického marasmu, do kterého nás současná vláda přivedla.

V prvním panelu vystoupil ekonom a děkan Národohospodářské fakulty VŠE doc. Ing. Miroslav Ševčík, děkanka Vysoké školy obchodní Panevropské univerzity ekonomka doc. Ing. Ilona Švihlíková a vysokoškolský pedagog na Vysoké škole finanční a správní ekonom Ing. Petr Mach. V druhé části semináře se o své zkušenosti podělili bývalý ministr financí ČR Ing. Vlastimil Tlustý, ekonom a vysokoškolský pedagog Ing. Jaroslav Šulc a vysokoškolský pedagog a manažer ve veřejné správě Ing. Petr Ježek.

Současná vláda Petra Fialy ignoruje podle Tomia Okamury všechny odborníky a profesionály z praxe. „Věřím, že voliči devastaci naší země Fialově vládě u voleb spočítají,“ uvedl předseda SPD. Podle něho současná vláda společnost rozděluje a staví mladé proti starým, velké zemědělce proti malým a zcela ignoruje. že jsme jeden národ, který by měl usilovat, aby vzkvétala Česká republika. Ekonomicky silná a stabilní Česká republika bude vždy přínosem. Velká část dnešních problémů, kterým čelíme, je podle předsedy SPD dána absolutní nekompetentností a ideologickou zaslepeností současné vlády. Velká část ekonomických rozhodnutí vlády je ovlivněna zeleným náboženstvím. Zmizel pragmatismus a ekonomická racionalita. Vládnoucím politikům podle něho chybí zdravý rozum.

„Česká republika nevzkvétá. Hospodářství ČR je na prahu recese. Spolu se Španělskem patříme v EU k nejhorším. Nedokázali jsme se vrátit ani před covidovou úroveň a vláda Petra Fialy evidentně není schopna tuto situaci řešit, a proto jsme svolali tento seminář a spolu s odborníky se pokusily nějaké alternativy navrhnout,“ uvedl Tomio Okamura.

Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je třeba si říci v jaké kondici je ČR. Státní rozpočet v podání vládní pětikoalice, je podle něho pouze daňovou reformou. Jedná se o nejvyšší zvýšení daní od roku 1989. „Vládní koalice se rozhodla, že bude řešit díry ve státním rozpočtu tím, že nám všem vytáhne peníze z kapes. My všechno zaplatíme a vláda si tím vyřeší své problémy, nebo problémy ČR. To ale nejde do nekonečna. Co se bude dít dál? Příští rok nám zase zvednou a daně a přespříští znovu. To není řešení. Potřebujeme koncepční řešení,“ uvedl Fiala.

Nejdůležitější věcí jsou podle něho české národní zájmy. A to i zájmy v ekonomice. „Hovořit o našich národních zájmech v ekonomice, je nesmírně důležité.“ V současnosti podle něho zažíváme konec globalismu. „To abychom české národní zájmy dokázaly uhájit, bude třeba i odvaha českých politiků, neboť tyto zájmy jdou proti zájmům Bruselu a EU.“ Stačí se podle něho podívat na Polsko nebo Maďarsko. Když si chtějí něco udělat podle své vlastní koncepce, ihned se proti nim postaví EU a nařkne je, že porušují vládu práva.

Tak jako se to děje Maďarsku, které když chce dělat vlastní suverénní ekonomickou politiku, tak jim EU hrozí odebráním dotací. „Orbán potom reaguje způsobem, když vy nám nedáte dotace, tam my nebudeme posílat žádnou pomoc na Ukrajinu. Někteří věhlasní ekonomové ověnčení Nobelovou cenou a říkají, že pokud by byly státy střední Evropy součástí EU, byly by na tom ekonomicky lépe,“ uvedl Fiala.

S českými národními zájmy souvisí podle Fialy i různé nadnárodní korporace, které vládě diktují své podmínky. Jde o boj s EU a nadnárodními korporacemi, které často vládám diktují své podmínky. „My se proti nim snažíme bojovat, ale je to velmi obtížné, neboť je to okleštěno různými zákony a směrnicemi Evropské unie, kdy oni si mohou dělat prakticky co chtějí. Mají dost peněz, aby si mohli platit různé lobbisty, kteří jim ve všech zemích EU tato pravidla ošetřují tak, aby dokázaly dostat své zájmy do národní legislativy.„

Jako příklad Radim Fiala uvedl, snahu SPD prosadit zákon, aby nadnárodní řetězce měly povinnost nakupovat určitou část českých potravin, které se u nás dají vypěstovat, výhradně od českých zemědělců. Volný trh podle Fialy už v Evropě prakticky neexistuje. „Žijeme v dotační ekonomice,“ uvedl Fiala. Cílem nadnárodních řetězců, je podle Fialy nakupovat v zahraničí potraviny levněji, než u našich zemědělců. Nadnárodní společnosti věnovaly podle Fialy desítky milionů korun, aby dehonestovaly SPD a zabránily přijetí tohoto návrhu. Důsledky vidíme podle něho dnes a denně na astronomicky vysokých cenách potravin.

Česká vláda by podle něho měla garantovat ochranu českých národních ekonomických zájmů a priorit, ve strategických oblastech jako jsou potraviny, zemědělství, léky a léčiva. Důvodem zvýšení cen energie není podle Fialy válka na Ukrajině, ale Green Deal, který má na svědomí odstavení uhelných a v Německu i jaderných elektráren. Cena energií jde potom podle něho raketově nahoru. „Díky Green Dealu si necháváme likvidovat náš průmysl. Energetická soběstačnost je velký český národní zájem. Dnes mají české fabriky tak drahé energie, že nejsou konkurenceschopné na světových trzích,“ uvedl Fiala.

Docentka Švihlíková promluvila na téma levné práce, která nás podle ní přijde „pěkně draho“. Ve svém příspěvku analyzovala situaci na trhu práce, včetně volných pracovních míst a také vývoj mezd v naší zemi. Ten podle ní daleko zaostává za vývojem mezd v západní Evropě a není možné, abychom se porovnávali se zeměmi třetího světa, jak se někdy děje. Lidé si to podle ní nechávají líbit, neboť protestní potenciál v naší zemi není příliš silný, na rozdíl od jiných evropských zemí například Francie.

„Většina rodin, když se dostává do problému, tak si hledá druhou nebo třetí či čtvrtou práci. Vládní politika by měl změnit své priority tak, aby na prvním místě měla své občany a nikoli cizí.“ Zisky velkých nadnárodních korporací a firem podle ní u nás stále rostou, kdežto mzdy, se ve vztahu k inflaci snižují. Nejhůře jsou na tom podle Švihlíkové zaměstnanci. „Fialova vláda je odpovědná především vůči zahraničním zájmům, ale odpovědnost vůči svým občanům necítí ani v nejmenším,“ uvedla ekonomka.

Podle děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka, se Česká republika nachází za Fialovy vlády v recesi. Ve svém příspěvku se Ševčík věnoval především příčinám slumpflace, ve které se ČR díky poklesu HDP a vysoké inflaci nachází. Inflace, má podle něho několik hlavních příčin. „Především je to dlouhodobě trvajícím kvantitativním uvolňováním peněz, které je realizováno Evropskou centrální bankou (ECB), kdy například od začátku roku 2020 do konce roku 2021, došlo téměř ke zdvojnásobení aktiv ECB,“ uvedl Ševčík.

Dalším zdrojem inflace je také dlouhodobě neodpovědná expanzivní fiskální politika většiny zemí EU. Tím pokračuje cesta do dluhové propasti nejen evropských zemí, ale také USA, Japonska, Austrálie a Kanady. Podle něho dochází k růstu absolutního zadlužení a začíná docházet k monetizaci dluhů veřejných institucí.

Velmi významným faktorem současného ekonomického propadu na Západě, je podle Ševčíka také Green Deal, který je, jak řekl inženýrským programem současných bruselských elit. Ke zhoršení současné ekonomické situace, podle něho přispěl i covidismus, či válka na Ukrajině doprovázená neracionálně uvalovanými sankcemi vůči Rusku, které ve skutečnosti nejvíce postihují naše firmy a domácnosti.

Petr Mach z vysoké školy finanční a správní promluvil o možnostech vyrovnání státního rozpočtu v naší situaci. Podle Macha, je v období současné vlády, obří deficit každý rok kolem 3000 miliard. Když vláda vydává dluhopisy, kupují si je banky a o to méně, pak půjčují občanům. Příčiny současného obřího deficitu, vidí Petr Mach jednak v zrušení super hrubé mzdy, ale také v rostoucích výdajích na dotace na energií a také podporu Ukrajiny, na kterou si vláda musela půjčit.

Další příčinu vidí také ve stagnaci ekonomiky nebo dokonce v jejím poklesu. Fialova vláda podle něho neumí konsolidaci provést. Vládní balíček, který vláda schválila, nepovede podle něho k vyrovnání státního rozpočtu, ani v delším období. Zvláště chybné, je podle Macha zvýšení daní živnostníkům a jejich odvody na úkor budoucnosti a zvýšení daní z benzínu a cigaret, ke kterému současná vláda sáhla. Podle něho je také chybou, že vláda nezrušila jediný zbytečný úřad.

To potvrdil také bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý, podle kterého není příčina katastrofální situace veřejných financí způsobená fialovou vládou nijak složitá. Příčiny vidí Tlustý v tom, že zatímco před nástupem Fialovy vlády, si stát půjčoval přesněji řečeno prodával dluhopisy s úrokem kolem jednoho procenta. Dnes stejně jako v loňském roce je to něco přes čtyři procenta. „V loňském roce stát za úroky ze státních dluhopisů zaplatil přes padesát miliard korun. V tuto chvíli jsme tedy na začátku geometrické řady, která bude-li pokračovat, povede ke krizi veřejných financí nebo dokonce k bankrotu a dovede nás to, do neřešitelné situace,“ uvedl bývalý ministr financí.

Jakýkoli ministr financí bude podle něho velmi obtížně hledat stovky miliard korun pouze na úroky. „Co všechno by se dalo pořídit, kdyby se ty stovky miliard neposílali věřitelům státu v podobě nových úroků“. Podle Tlustého se nejedná o splátky dluhu, ale dochází k přefinancování starých dluhopisů vydáváním nových dluhopisů, které se za současné vlády platí čtyřikrát více, než za vlád předchozích. Podle Tlustého je především alarmující rychlost současného zadlužování, která nás podle něho přivede do neřešitelných problémů.

S jeho závěry souhlasili i další ekonomové, kteří na semináři vystoupili. Vysokoškolský pedagog Ing. Jaroslav Šulc, který promluvil na téma současného rozpočtového marasmu, stejně jako vysokoškolský pedagog, finančník a národohospodář Petr Ježek, který se ve svém příspěvku zabýval i vlivy působícími na naši ekonomiku z globálního prostředí.  

Valdštejnská beseda č.6

Pondělí 23. října 2023 od 17.00 do 19.00 hod

Slovenský dům – Soukenická 3, Praha 1

Životní prostředí v Praze a ve Středočeském kraji

Pondělí 25. září 2023 od 17.00 do 19.00 hod

Slovenský dům – Soukenická 3, Praha 1

• Jak vylepšit životní prostředí

• Sekání trávníků ano – ne

• Jak řešit dopravu

• Omezení rychlosti, aktivisti, parkování v centru, zpoplatnit průjezd městem?

• Jak s plastovým odpadem

• Jakou cestou pokračovat?

Valdštejnská beseda č. 5/2023: Bezpečnost v Praze a ve Středočeském kraji

Bezpečnostní situaci v Praze i ve Středočeském kraji se neustále zhoršuje a magistrát ani státní orgány nejsou schopny na tuto situaci adekvátně reagovat. V některých částech hlavního města už se díky tomu stává situace neúnosnou. Shodli se na tom zástupci politických stran na páté Valdštejnské debatě, která se konala 25. září v Praze ve Slovenském domě.

Besedy na téma „Bezpečnost v Praze a ve Středočeském kraji“ se zúčastnili, zastupitelka za SPD na Praze 13 JUDr. Vladimíra Bondarenková, předseda pražského hnutí ANO Ing. Ondřej Prokop, místopředseda Trikolóry Josef Sláma a za KSČM Pavel Ambrož. Pozvaní zástupci ODS a Pirátů, se se debaty nezúčastnili.

Podle Vladimíry Bondarenkové se špatná bezpečnost v Praze může negativně projevit i pro Středočechy. „Je třeba na tom ještě dále zapracovat, a hlavně nepřipustit ještě další zhoršování bezpečnosti. Podle Bondarenkové se bezpečnost liší v jednotlivých částech Prahy. „Když půjdete v noci na Václaváku, tak tam vidíte že to není v pořádku a podobně hrozná byla situace na Andělu.“ Na Andělu podle ní docházelo dokonce k opakovaným pokusům o vraždy.

Podle ní pomohla přítomnost policie, která odradila vetší skupinky těchto kriminálních živlů, zdržovat se na tomto místě a páchat tak trestnou činnost. Podle Bondarenkové nestačí jen tyto kriminální skupiny vyzvat k rozchodu a potom odejít, ale je třeba vynutit si, aby městského strážníka tyto skupiny poslechly a místo opustily. V této souvislosti zmínila žádoucí spolupráci mezi městskou policií a policií ČR.

V Praze je třeba bezpečnost neustále hlídat, neboť souvisí i s celostátní bezpečností. „Je to o tom, koho si pustíme, či nepustíme do České republiky už na hranicích. Hodně se mluví o Schengenu, ale je třeba zohlednit, když začne velká migrační vlna, kdo k nám přichází. A rozhodně to nejsou doktoři a inženýři jak nám někdy vláda a média říkají.“

Zvláštní riziko představuje podle Bondarenkové tzv. ekonomická migrace, neboť nevíme, co zde budou ti lidé dělat, zda jen projdou nebo se zde zdrží a budou zde páchat trestnou činnost. A pak rychle zmizí do zahraničí, jako v případě známého gangu kapsářů. To je sice kriminalita, která nás trápí, ale není zdaleka tak nebezpečná jako násilná kriminalita, když nám začne stoupat jako dnes počet vražd a násilných loupežných přepadení.

„Násilná kriminalita je největší problém. Nechceme se dostat na úroveň některých západních států, jejichž představitelé hlásali my to zvládneme a nezvládly to.“ Kriminalitu je tedy podle ní třeba řešit na celostátní úrovni. V první řadě je tedy třeba řešit kriminalitu na celostátní úrovni, neboť na té místní už se s tím nedá tolik dělat. Podle Bondarenkové je chvályhodné navýšit počet policistů, jak  státních tak obecních v ulicích, ale nejlepší je podle ní prevence a nevpouštět na naše území problematické osoby.

Podle pražského předsedy hnutí ANO Ondřeje Prokopa se bezpečnostní situace Praze a ve Středočeském kraji stále zhoršuje. „I podle světových žebříčků kriminality jsme klesli, ale bohužel to někdo neřeší. Právě zhoršující se bezpečnostní situaci vidíme jako hnutí ANO jako jeden z velkých problémů. ANO je podle Prokopa připraveno předložit celou řadu návrhů, které by vedly ke zlepšení současného stavu, ale současnou vládní a potažmo magistrátní koalici téma bezpečnosti v Praze a ve Středočeském kraji příliš nezajímá.

Důkazem je podle něho i to, že se nikdo z přizvaných vládních politiků na besedu nedostavil. Na podporu svých tvrzení o zhoršující se bezpečnostní situaci citoval několik případů znásilnění, ke kterým došlo v minulosti v Praze, a které policie nebyla schopna objasnit i když stopy podle výpovědí míří k cizincům. V centru Prahy podle Prokopa vládne kokain, což potvrdil i rozbor odpadních vod.

Za zvláště alarmující považuje Prokop zhoršující se drogovou situaci. Prokop také kritizoval výroky předsedy drogové komise na magistrátu Pavla Béma, který v nedávném rozhovoru prosazoval, aby drogově závislým byly přiděleny byty a nalezena práce. To je podle Prokopa cesta do slepé uličky. Současná magistrátní koalice nad problémem zvyšující se kriminality a nárůstu drogově závislých zavírá oči a našlapuje okolo tohoto třaskavého tématu po špičkách a systémově ho neřeší.

Podle Prokopa by pomohlo, kdyby Praha doplnila alespoň stavy městské policie, která je v současnosti v podstavu. „Místo toho, aby se dávaly byty magistrátu feťákům, tak je nabídněme jako benefit pro městské policisty. A začněme konečně metodicky řídit městskou policii, neboť se domnívám že metodicky dobře řízena není.“ V některých lokalitách začíná být podle Prokopa bezpečnostní situace tristní. „Nejsme to jen narkomani, ale i situace s bezdomovci. Například na Praze 10 pod Jižní spojkou, je celé stanové městečko bezdomovců a podobných míst je v Praze více.“

Podle předsedy pražské organizace Josefa Slámy, by se Praha neměla srovnávat s městy jako je Berlín či Paříž, které si svou neuváženou migrační politikou na současné problémy zadělávaly už dlouho. Zvyšující se kriminalita je podle Slámy spojena také s migrací z východu, zejména s Ukrajinci, kterých do naší země přišlo několik set tisíc. „Nepřichází sem jen Mirkové Dušínové, ale také lidé, kteří představují bezpečnostní riziko, a v budoucnu budou představovat vážný bezpečnostní problém.“ Stát je podle Slámy nemocný byrokracií, takže většina policistů, místo aby řešili problémy na ulicích vyplňují tabulky. „Je třeba odbourat byrokracii,“ míní Sláma.

Zástupce KSČM Pavel Ambrož vidí základní problém ve změně politického systému, který nám přinesl jiné sociální situace. Za zásadní problémy považuje vzkvétající hazard a prostituci. V této souvislosti poukázal zejména na kuplířství, které je společností trpěno. Problém je pode něho i v tom, že i do tzv. drobné kriminality, jako jsou malé krádeže apd. vstupuje ve stále větší míře násilí.

Stále častěji, se podle něho potýkáme s cizojazyčnými mafiemi, které ovládají ulice, včetně kapsářských gangů a žebráků. Ambrož poukázal zejména na nebezpečí ukrajinské mafie, která má dnes v Praze a v celé republice silné postavení, díky příchodu statisíců migrantů z východu.

Diskusní večer s politologem Pavlem Hynčicou a poslancem Jiřím Kobzou: Slovensko po volbách

Po předčasných volbách na Slovensku 30. září není reálná jiná varianta, něž vytvoření vládní koalice Smer, Hlas a SNS. Premiér Robert Fico bude důsledně obhajovat slovenské národní zájmy, podobně jako to činí v Maďarsku Viktor Orbán a zujme zdrženlivý postoji k válce na Ukrajině, a naopak se od něho dočkáme důrazného odmítnutí migrace do Evropy. Nástup Roberta Fica povede spolu s polskými volbami a pádem Fialovy vlády po volbách k utužení vztahů mezi zeměmi V4. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 2. října pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie.

Diskusního večera s názvem „Slovensko po volbách“ se zúčastnili politolog PhDr. Pavel Hynčica a poslanec SPD Mgr. Jiří Kobza. Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog profesor Ivo Budil.

Málokteré zahraniční volby byly sledovány v ČR tak jako právě proběhnuvší volby na Slovensku. Není to pouze proto, že je nám Slovensko jazykově, geograficky, kulturně a historicky velmi blízké, neboť jsme měli společné pohnuté dějiny ve společném státě. I když je Slovensko malým státem, byl mnohými komentátory a politology přikládán letošním předčasným volbám na Slovensku zásadní geopolitický význam.

Podle poslance SPD Jiřího Kobzy slovenské volby sami o sobě převratný moment neznamenaly, ale to co je podle něho převratné, je vývoj v Evropě. „Tyto volby jsou odrazem tohoto vývoje,“ uvedl Jiří Kobza. Stále více lidí podle Kobzy začíná chápat, že cesta progresivismu a liberální demokracie je cesta do pekel. „Je třeba se vrátit ke konzervativním hodnotám, které na slovenské scéně personifikuje právě Robert Fico.“ Tento vývoj očekává Kobza i za čtrnáct dní při volbách v Polsku a také v Německu, kde stále větší popularitu získává AfD. Lidé podle něho začínají chápat, že záplava Evropy migranty není cesta pokroku, ale naopak cesta zániku.

Podle politologa Pavla Hynčici mají slovenské volby a jejich výsledek významný evropský rozměr. „Výsledek slovenských voleb, když se podíváme, jaké strany se do parlamentu dostaly, a také jaké se nedostaly, tak to velmi usnadnilo pozici Robertu Ficovi, neboť on povede rozhovory se dvěma partnery, které jsou mu ideově blízcí. Robert Fico už před volbami deklaroval, že je mu blízká spolupráce Smeru a Hlasu, které jsou si programově blízko a obě strany patří k sociální demokracii,“ uvedl politolog.

„Jedná se o dvě strany, které vzešly z jednoho politického subjektu, neboť jak je známo, Hlas vznikl odštěpením politiků ze Smeru. Takže je zde určitá mentální a lidská blízkost. Troufám si říci, že Peter Pelegrini, nemá jinou možnost, než jít do koalice se Smerem Roberta Fica. A co se týče Slovenské národní strany, ta byla v minulosti ideovým partnerem Smeru, a dokonce spolu vládly, a to jak v období 2006 – 2010, tak v období 2016 – 2020 takže se jedná o strany které jsou si blízké nejen mentálně, ale také z hlediska politických zájmů. Takže je jasné, že tady jiná varianta, něž vládní koalice Smer, Hlas a SNS nepřichází v úvahu,“ uvedl Hynčica.  

Podle Jiřího Kobzy bude Robert Fico jako premiér důsledně obhajovat slovenské národní zájmy, podobně jako to činí v Maďarsku Viktor Orbán. „Viktor Orbán chrání v maďarské společnosti konzervativní hodnoty. Což je i pro nás inspirující,“ uvedl Kobza. Podle něho není náhodou, že jako první Viktor Orbán blahopřál Ficovi, s tím, že se těší na spolupráci s vlastencem. Slovenská politika pod vedením Roberta Fica bude podle něho více vlastenecká, zaměřená na zájmy Slovenska a na ochranu slovenské společnosti. Známá jsou prohlášení Fica o tom, že jakmile se stane premiérem uzavře slovenské hranice pro příchod migrantů. To bude vyvolávat, jak předpokládá Kobza nevoli u politických neziskovek a v bruselské centrále EU.

Fico stejně jak Orbán, budou řešit migrační krizi uzavřením hranic, neboť žádná jiná možnost účinné obrany proti migrantské invazi do Evropy neexistuje. Jeho vztah k bruselskému centru, bude podle Kobzy obdobný jako u Orbána, bude tedy dělat autonomní politiku bez hledu na přání a výhrůžky Bruselu. „Je to vztah, když je podaný hodný, tak mu nikdo nic nedá, a když zlobí, ta je třeba jej uplácet. Takže myslím, že to může být pro Slovensko v konečném důsledku výhodné. Je nejvyšší čas, že na Slovensku nastoupil někdo takový jako Fico, a to se bavíme i o zájmech ČR, neboť Praha potřebuje až dojde ke změně vlády, silného a spolehlivého spojence, což se odrazí i ve vyjednávací síle V4,“ uvedl Kobza

Jeho slova potvrdil i politolog Hynčica, podle kterého Fico bude klást jako premiér důraz na slovenské národní zájmy, a suverenitu včetně té hospodářské.  Robert Fico je podle něho velmi zkušený politik, který se poučil z minulých chyb: Zároveň Hynčica upozornil, že dříve i pod vedením Fica byla vládní koalice velice nesourodá, což dnes připravovaná koalice Smer, Hlas a SNS není. „V letech 2016 až 2020 byl Fico premiérem v dosti složité politické konstelaci. Fico bývá také kritizován za obojaký postoj k Bruselu, a za to, že byl v tu dobu příliš proevropský a něco jiného říkal domácímu publiku a něco jiného v Bruselu.

V tomto je někdy podle Hynčici srovnáván s Andrejem Babišem, který je v národních kruzích obviňován v ČR z téhož obojakého přístupu. Podle Hynčici, je třeba ale vidět že v letech 2016 a 2020 byl Fico pod silným tlakem. Vládní koalice byla nesourodá. Na jedné straně byla ve vládě Slovenská národní strana hájící důsledně slovenské zájmy, na straně druhé tam byli liberálně progresivistické síly reprezentované stranou MOST – Híd a zároveň i uvnitř Smeru už se formovala liberální opozice pod vedením Petra Pelegriniho, která pak ze Smeru odešla a založila stranu Hlas, která je dnes po volbách jazýčkem na vahách při sestavování nové slovenské vlády.

Právě v této době, musel Fico podle Hynčici vycházet i s těmito liberály, což mu ale příliš platné nebylo, protože jeho vláda potom skončila událostmi po vraždě novináře Jána Kucjaka a jeho snoubenky.

Podle Hynčici se Robert Fico dnes poučil, a po volbách v roce 2020 pochopil, že ustupovat liberálně progresivistickému tlaku se mu nevyplácí a začal profilovat Smer národně konzervativním směrem. Podle Hynčici bude Robert Fico rozvíjet národně konzervativní směřování i po sestavení nové vlády. Pokud bychom podle politologa umístili Roberta Fica na pomyslné škále mezi Andreje Babiše a Viktora Orbána bude mír Robert Fico blíže k Viktoru Orbánovi.

(ISPD)

Covidový vir byl umělého původu, a zřejmě byl vypuštěn s určitým záměrem, který měl kromě ekonomického profitu výrobců vakcín, také otestovat společnost, nakolik je připravena pro další globální experimenty. Je velmi pravděpodobné, že celá akce se bude v nejbližší době opakovat, a že si znovu užijeme nejen vakcinace s experimentální vakcínou, ale také restriktivní opatření a omezení našich práv a svobod, tak jako před dvěma lety. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 18. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie.

Diskusního večera s názvem „Máme se bát Covidu“ se zúčastnili lékař a poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský a dětská lékařka a spoluzakladatelka Paralelní lékařské komory MUDr. Karen Pumrová. Celým večerem provázel pražský zastupitel a předseda pražské SPD Mgr. Josef Nerušil.

Podle Nerušila máme dnes více zdravotnických a statistických informací a můžeme lépe ohodnotit, jak situace vypadala, a jak vláda na Covid reagovala. Zároveň podle něho přibývá indicií, že by se Covid mohl vrátit. Covid podle něho vyvolává rozporuplné emoce. Část lidí má podle něho obavy ze smrtelných následků této nemoci a druhá skupina lidí se obává přísných drakonických opatření a různých druhů izolace, jako jsou nucené karantény či uzavírky.

„Když se ohlédneme zpět, můžeme se dnes se ptát, zdali naše reakce byla přiměřená nebo snad byla reakce vládních elit přehnaná? Měli jsme postupovat tak jak jsme u nás postupovali, nebo jsme měli zvolit volnější přístup jako třeba Švédsko? Důležitá je také otázka prevence a také očkování. S tím souvisí podle Nerušila i otázka vakcín, kde se objevují informace o nejednoznačných výsledcích závislých na tom, o kterou vakcínu jde.

Tyto pochyby potvrdila i dětská lékařka Karen Pumrová, která při ohlížení za uplynulými dvěma covidovými lety nešetřila kritikou. „První, co mě při ohlížení za uplynulými dvěma lety doby covidismu napadne je vztek, který mnou projde. Neboť část lékařů měla jiný názor na průběh covidu a ti nebyli vůbec zváni ke komunikaci. Absolutně se rezignovalo na všechny poučky medicíny a epidemiologie, které jsme do té doby znali.“ Každý lékař má podle ní státnici z epidemiologie, aby mohla být řešena podobná situace, která nastala s Covidem.

Obvodní lékaři podle ní pracují běžně s infekcemi. „90 procent naší práce jsou infekce. V době, kdy jsme byli už dostatečně promořeni a normálně jsme pracovali, tak se začala zavírat společnost, což mělo nedozírné následky v mnoha oblastech. Reakce se stanovovaly na základě extrémnější části populace, která měla těžší průběh, ale ne na průměrném vzorku lidí.“

Vladimír Zlínský, lékař a zároveň poslanec SPD, věnující se krizovým situacím ve společnosti, před něčím podobným varoval již dříve. „Na jednu stranu jsem to očekával, na druhou stranu mě ta intenzita překvapila.  Překvapilo mě to, že jsem vždycky říkal, že se máme připravovat na krizové situace. Zároveň jsem si uvědomil, že nemáme jen přemýšlet, co uděláme, ale také přemýšlet o tom, co nedělat, abychom společnost nepoškodili.“

Reakce společnosti přirovnal k reakcím lidského imunitního systému, který má několik fází, a v žádném případě nikdy nejedná zbrkle. Naopak reakce lidí, kteří covidovou pandemii řídili, byly podle něho neadekvátní, přemrštěné a neefektivní.

„Neslyšeli jsme žádnou reflexi, ze které bychom se mohli poučit co bylo dobře, a co bylo špatně. Dnes již část odborné veřejnosti přiznává, že ten vir covidu je umělého původu. To všem absolutně mění paradigma. Pak je jen otázkou času, než se to celé bude v budoucnu opakovat. Proto se ptám, pokud jim to uteklo, byla to náhoda a nebo to byl záměr, a co tím ten dotyčný sledoval.“

Podle zlínského je to daň za globabilizovaný svět. Ten má podle něho své výhody, ale také nevýhody. Jednou z nich je, že pokud vznikne nějaká pandemie, tak se velmi rychle přenese do celého světa. „Nedivím se těm mocným, že když se to stalo, tak zpanikařili a začali zavádět přísná restriktivní opatření. V té panice nebyl nikdo, kdo by dokázal říci, že už to přehání a zatáhnout za ruční brzdu. Měli strach z toho, aby je neobvinili, že nějaká opatření zanedbali a kvůli tomu, že umřelo o mnoho lidí navíc. A oni za to budou popotahováni.“

Podle Pumrové, už dnes máme více dat než dříve, a z nich vyplývá, že zdaleka nebylo vše tak, jak nám tehdejší propaganda líčila. „Naše společnost zapomněla na to, že jsme smrtelní a každý má pocit, že tu bude věčně. Ale takhle to není. Všichni máme pocit, že musíme žít do 100 let, v čemž nás naše medicína utvrzuje.“ V nemocnicích jsou podle ní lidé do velmi vysokého věku, ale jejich imunita a celková devastace organismu je velmi vysoká, takže když potom dostanou chřipku jako byl Covid, tak to nepřižijí a z toho vycházela čísla úmrtí, která se začala v době covidismu šířit.

Zavření ordinací a neléčení pacientů by podle ní vedlo k úmrtím i při obyčejné chřipce. Podle Pumrové došlo v té době k porušení všech platných lékařských narativů, které se do té doby používaly. Míchání pacientů, také vedlo k tomu, že se k jejich nemoci přidal i Covid a vzhledem k oslabení organismu, byl tento faktor velmi rizikový. „Když dáte společně dohromady pacienta s ledvinovou kolikou a covidové pacienty, tak to by bylo divné, kdyby to ten pacient také nechytl,“ uvedla Pumrová.

Dříve byly pavilony v nemocnicích podle ní připraveny na izolace, ale dnes kdy je všechno v jedné budově a propojené s klimatizací, tak se nemůžeme divit, tomuto výsledku. „Vítejte v pekle,“ uvedla lékařka.

Podle poslance Zlínského jsou problémem také vakcíny, které nemohly být dostatečně odzkoušeny. „Když to byl nový vir, tak není možné, aby byly odzkoušeny. Takové bulíky, když mě někdo věšel na nos, tak jsem mu nevěřil. Absolutně jsem ztratil důvěru v takovou vakcínu, nenechal bych to do sebe píchnout, ani kdyby mě pronásledovali s odstřelovací puškou.

Svoje pochybnosti potvrdila i doktorka Pumrová, podle které tím, že zafungovaly určité pochybnosti u lidí, tak nemáme naočkovaný tak velký počet lidí, jako jinde ve světě. Podle čísel je proočkovanost podle Pumrové větší v západních státech, než ve střední Evropě, což je podle ní způsobeno komunistickou zkušeností a nedůvěrou ve vládní nařízení.

Podle Zlínského jsou znepokojivé také vedlejší účinky vakcín, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podle něho je nutné tuto záležitost objasnit, abychom se tomu mohli do budoucna vyhnout.  

Pravice a levice jsou stále důležité pojmy, podle kterých se voliči rozhodují v rámci svých zájmů. V určitých zlomových okamžicích dějin, kdy je ohrožena sama existence národa, občanské svobody a národní suverenita, musí zastánci suverenity a svobody táhnout za jeden provaz napříč politickým spektrem proti globalistům. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 11. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem „Buducnost pravicové a levicové politiky v ČR“ se zúčastnili, 1.místopředseda SPD a poslanec Ing. Radim Fiala a bývalá členka právní komise a kandidátka na předsedkyni ČSSD, JUDr. Jana Turoňová.  Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor RNDr. Ivo Budil, PhD.

Podle Radima Fialy, který se sám hlásí spíše k pravicovému konzervatismu v zastupování voličů, má toto dělení stále své místo. Právě toto dělení podle něho dalo naší civilizaci významné státníky.  V poslední době však podle něho sledujeme v Evropě i u nás trend, že u některých stran nemůžeme jasně říci, zda se jedná o pravici či levici. „Zdá se, že český politický svět je zredukován na směs politického aktivismu, klientelismu, chamtivosti a podporování cizích zájmů, což je velmi znepokojivé.“

Podle Fialy se jedná o tradiční rozdělení politické scény, takže v obecné rovině toto rozdělení nadále platí. „Ovšem v současnosti se ČR nachází ve velmi složité situaci, kdy musíme řešit složité věci a také jiné problémy, než je pravice a levice. Dokonce si myslím že pravice a levice by se mohla v této době částečně spojit a postavit se za národní zájmy“.  Vláda Petra Fialy je podle něho nejhorší ze všech vlád v historii, proto, protože pracuje pro cizí zájmy. Nepracuje pro Čechy a Českou republiku ale pracuje pro Brusel a Washington.“

První je začít podle Fialy řešit národní zájmy ČR. Naposledy definoval tato zájmy Václav Klaus ještě jako premiér a od té doby to nikdo nedefinoval. Opravdu je naším národním zájme kupovat stíhačky F-35? za 400 miliard?

Podle Fialy je dělení na pravici a levici přesto důležité téma. Přes 140 let tu byla Česká strana sociálně demokratická, které si lidé vážili, ale došlo k přílišnému rozhazování peněz. Levicové strany od demokratů v USA až po levicové strany v Evropě včetně Německa vyčerpali svůj program, neboť nejsou peníze. „Dnes už levicové strany nemají co rozdávat, neboť peníze nejsou, tak si vymysleli nové politické programy, klimatismy, genderismy a s tím souvisí 72 pohlaví, kterým bychom měli udělat speciální toalety. Green Deal, boj proti CO2 a další podobné nesmysly. Je to jen náhrada levicového programu, protože tyto strany už nemají co nabízet.“

„Osobně se hlásím ke konzervativismu, který dostal západní Evropu a Ameriku na vrchol. Současná fialova vláda, když nemá na stíhačky, tak to sebere lidem.  Levice a pravice bude vždycky existovat, ale já říkám, pojďme se spojit v boji proti globalismu a za národní zájmy proti Bruselu a Washingtonu. Spojení lidí, kteří to s českou republikou myslí vážně, je důležitější než dělení na pravici a levici.“

Podle místopředsedy SPD musí skončit vysoké ceny energií, které drtí naše občany. Vyrábíme levnou energii a potom ji draze kupujeme, to musí skončit. Výsledkem je deficit státního rozpočtu 400 miliard.

Bývalá členka právní komise ČSSD a vlasteneckého spolku Svatopluk Jana Turoňová popsala genezi pravice a levice v politickém systému. Počátky tohoto dělení vidí v době Francouzské revoluce. Toto rozdělení trvá podle ní dodnes. „Pokud chceme, aby zde existovala určité politická kultura, nemůže to být nějaké neutrální pole. Politická realita podle vzniká z politického boje. „Je důležité, abychom zde měli dva protipóly, které zde bojují o přízeň voličů. A to nikoli vždy ve zlém.“ Jde podle ní o to, umět konfrontovat své názory, včetně toho „dobře“ se pohádat a prosadit svůj názor a svoji ideologii.

Levice stála vždy na straně neprivilegovaných chudších vrstev. Pravice se podle ní snažila zajistit pokračování pořádků, které tehdy byly. V době Francouzské revoluce stála pravice na straně monarchie a levice na straně pozdější republiky. Současná situace napohled vypadá, že u nás máme demokracii, ale my ji nemáme.

Podle Turoňové jsme dnes u nás opět ve zlomovém okamžiku, který má tendenci změnit společenské uspořádání směrem k totalitě. A právě z tohoto úhlu pohledu můžeme říci, že stále žijeme svět francouzské revoluce. Na první pohled to vypadá, že demokracii máme, ale to není pravda. Z tohoto úhlu pohledu je zásadní se ptát, zdali levice a pravice je stále aktuální, jestli je to konstanta, která je tu vždy.

Okamžik dnešní změny je klíčový, neboť se nám mění nejen forma vlády, ale také státní zřízení. K tomu patří i současná pomalu se plížící cenzura a politické procesy, dopadající na lidi z odlišným názorem. „Otřásá se nám nejen otázka občanských práv a svobod, ale také státní zřízení. V současnosti žijeme nadstátnost, kterou nám přinesla EU, což je naprosto nový model. Zásadním bojem je boj o naši suverenitu,“ uvedla Turoňová.

Souboj dnes u nás probíhá mezi dvěma protilehlými póly. Jeden říká: „Chceme stát, který bude suverénní, bude mít svoje pravomoci a bude si o nich rozhodovat. Bude hájit národní zájem a bude chtít, aby občané pociťovali sounáležitost s tímto státem. I když budeme spolupracovat s mezinárodními organizacemi, nebude to vztah kolonie.“

Naopak ten druhý pól, tvoří podle Turoňové jsou ti, kteří nemají problém, když mají odevzdat naše pravomoci a omezit tak naši suverenitu. Jim nedělá problém, vstoupit do nadnárodních organizací a ztratit tam sama sebe. Zajímavé je, že lidé z pravice i z levice jsou na obou stranách. Jedná se o boj mezi suverenisty a globalisty.

Pondělí 25. září 2023 od 17.00 do 19.00 hod

Slovenský dům – Soukenická 3, Praha 1

Bezpečnost v Praze a Středočeském kraji

• Zvýšení drobné kriminality, gangy mládeže, bezpečnost v noci
• Problematika drog a prevence
• Kamery pro rozlišení obličejů – ANO – NE?
• Městská policie – kritéria hodnocení, rozšíření povinností
• Jakou cestou pokračovat?

Vstup volný!

V obchodu s kybernetickou kriminalitou se točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se na světě kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému globálnímu byznysu patří. Na semináři pod názvem Kybernetická bezpečnost ve světle moderních technologických trendů to 4. září 2023 v Poslanecké sněmovně prohlásil profesor Ostravské univerzity Ivan Zelinka.

Odborný seminář, který se zabýval problematikou Kybernetické bezpečnosti ve světle moderních technologických trendů, zejména za použití prostředků umělé inteligence se konal pod záštitou poslanců SPD Vladimíry Lesenské a Vladimíra Zlínského ve spolupráci s Institutem svobody a přímé demokracie (ISPD).

Seminář zahájil předseda SPD Tomio Okamura, který varoval před nebezpečím zneužití umělé inteligence, která podle něho představuje značná rizika. „I ten nejlepší nástroj se v nesprávných rukách může stát nejhorší zbraní. Současná umělá inteligence je v případě spuštění jaderné války jak ze strany USA tak Ruska naprogramována tak, že vypouští jaderné zbraně a bojuje samostatně, až do zničení planety. To je realita současnosti“, uvedl předseda SPD.

Dnes podle něho není problém zablokovat na dálku volant chytrého auta či splést medicínské přístroje. Stejně jako není problém pomocí malware (škodlivý software) spustit jakoukoliv průmyslovou havárii. Ke zničení lidských životů či materiálních statků, stačí jeden pomatený hacker, který se nabourá do systému.

Kybernetik je podle Okamury dobrý sluha, ale zlý pán. „Sofistikované systém v Číně začali sledovat chování Číňanů a podle toho jim udělují určité výhody a nebo je omezí na jejich svobodě.“ V této souvislosti poukázal předseda SPD na podobné chování některých západních bank, které sledují politické smýšlení klientů a v případě nevhodného angažmá mohou klientovi zablokovat účet, tak jako se to stalo britskému politikovi Nigelovi Faragemu.

„Hnutí SPD na všech úrovních prosazuje decentralizaci a soběstačnost. V případě kybernetické bezpečnosti je tento sytém určitým řešením. Do uzavřeného počítačového okruhu například v nemocnici se se hacker jen tak nedostane. Stejně jako u hotovostní platby z ruky do ruky nehrozí, že nám peníze někdo vysaje přes počítač.“ Moderní trendy jsou podle Tomia Okamury fajn, ale neměli bychom zapomínat ani na normální selský rozum.

Podle poslankyně SPD a členky sněmovního podvýboru pro informační technologie Vladimíry Lesenské se kybernetická bezpečnost v dnešní době stala jedou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev před kterými stojíme a které musíme řešit. Počítačové systémy zrychlují a zefektivňují práci, včetně státní správy na druhou stranu přinášejí stále větší propojení našich životů s počítači a také značná rizika. Světové sítě jsou stále složitější a jejich zranitelnost roste podle Lesenské zároveň s jejich komplexností.

„Kybernetiké útoky mohou ochromit infrastrukturu, odcizit citlivá data, ohrozit osobní soukromí a způsobit obrovské ekonomické škody.“ Proto je podle poslankyně důležitá spolupráce mezi státem a soukromým sektorem a vědeckou komunitou, která je klíčová pro zajištění bezpečnosti našeho digitálního světa.

Profesor ostravské univerzity zabývající se počítačovými systémy Ivan Zelinka ve svém příspěvku nazvaném Kyberprostor v digitálním věku, ozřejmil základní pojmy jako je kybernetická bezpečnost a zároveň poukázal na rozvíjející se kybernetickou kriminalitu, která je podle něho druhou stranou mince kybernetického rozvoje a zneužitím všech technologií k páchání trestné činnosti.

Kyberprostor je podle něho rozsáhlé propojení všech sítí, které známe pod názvem internet. „Kyberprostor je zde zhruba 60 let. Z toho zhruba 20 let k tomu mají přístup obyčejní smrtelníci. Kyberprostor není omezen žádnou hranicí a nachází se všude. Jakékoliv zařízení, kde je nějaký senzor včetně například chytrých hodinek atd. Je součástí kyberprostoru,“ uvedl v úvodu svého příspěvku zelinka.

Civilizace je tu podle něho tisíce let a lidé si zvykli na to, že jsou v prostoru bezpečné cesty, které jsou chráněné a pak jsou tam také cestičky temnými hvozdy, kdy můžeme být přepadeni. Kyberprostor tohle ruší, neboť přepadeni můžeme být v kyberprostoru kdekoliv, žádné místo není stoprocentně chráněné.

Hlavní nepochopení pochází z toho, že lidé si neuvědomují, že fyzika kyberprostoru je jiná, než našeho prostoru. Běžný smrtelník používá jen malou část internetu v klasických prohlížečích, většina  je mu podle Zelinky nepřístupná a v hloubkách, které si ani neumí představí. Součástí toho hlubokého webu je i jeho nejextrémnější část temný web, kde začíná opravdové peklo. Neboť, si tam můžete objednat vraždy, koupit zbraně či drogy či provozovat nepředstavitelné zvrhlosti. Prohlížeč, který nám umožňuje se do těchto hloubek potopit se jmenuje Thor.

V obchodu s kybernetickou kriminalitou se podle Zelinky točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému byznysu patří. Dnes je k těmto útokům využívána hojně i Umělá inteligence (AI) včetně vytváření profilů slabých mít vašich konkurentů, které chcete například v byznysu zničit.

Poslanec SPD Vladimír Zlínský ve svém příspěvku přirovnal kybernetickou bezpečnost s fungováním imunitního systému našeho těla. V obou případech se objevují systémy, které by rádi narušily jiné systémy a různým způsobem je zneužily ve svůj prospěch.

Bezpečnostní analytik Luděk Nezmar promluvil o temných úskalích digitálního věku. Kybernetická bezpečnost podle něho není pohodlná ani bezpečná a jediná bezpečná digitální data jsem ta, která neexistují. Expert také varoval před nebezpečím internetu věcí, který naše domácnosti stále více ovládá.

Poukázal rovněž na rozšířený omyl, že cloudové služby jsou stoprocentně bezpečné a k datům se nikdo nemůže dostat. To je podle něho hluboký omyl. Čím rychlejší sítě budou, tím rychleji o data přijdeme. Upozornil rovněž na nebezpečný fenomén tzv. Deepfake, tedy počítačové simulace, která se nyní za pomoci umělé inteligence rozrostli do obrovských rozměrů. Ať už jde o nevinné používání pro zábavu či parodii, které se ovšem může zvrtnout lehce v kyberšikanu, nebo k politickým manipulacím či osobní pomstě.

Dnes se upravená videa či hlasové simulace používají stále ve větší míře, i k falešným zprávám finančním manipulacím, krádežím a také k manipulaci veřejného mínění. Společnost není podle Nezmara připravena těmto hrozbám čelit a má tendence je podceňovat. Podle experta dochází díky zlevnění počítačového výkonu k tzv. demokratizaci kybernetického zločinu. „Zlevnění kvalitních počítačových systémů sebou přineslo i rozšíření hackerství do širokých vrstev. Dnes už to není jen doména uzavřené komunity špičkových hackerů, kteří byli zároveň i programátory,“ uvedl Nezmar.

K tomu je dnes podle něho využívána ve velkém právě umělá inteligence, která na jedné straně pomáhá kybernetickým bezpečákům, ale na druhé straně hackeři podle něho využívají umělou inteligenci k automatizovaným phishingovým útokům (osobně zacílené útoky), k rozpoznání obrazu biometrie a k opravdu velkým manipulacím.

Nezmar rovněž varoval před stále větší oblibou Dark webu (temný web) zejména mezi mládeží, z nichž se část nechává najímat na špinavou hackerskou práci.

Předseda Agentury rozvoje a podpory kritické infrastruktury profesor Dušan Kalášek ve svém příspěvku vyzdvihl zejména význam morálky a etiky pro celý keybernetický prostor. Pokud se podle něho nebude jevům jako Dark web dostatečně bránit bude stále temnější a stále více zasahovat i do našich životů.

Profesor Kalášek představil i souhrn právních, organizačních, technických a vzdělávacích prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru. Zároveň poukázal v případě kybernetické bezpečnosti na úlohu státu, který by měl zajistit ochranu a rozvoj chráněných zájmů a trvalo udržitelný rozvoj lidské společnosti.

Podle něho je třeba zvláště chránit kritickou infrastrukturu státu, mezi kterou patří energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, doprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a veřejné správa.

Důležitá je zejména etika a morálka, ze kterých vychází zásady etického chování jako je důvěra, čestnost a integrita, respekt, solidárnost a transparentnost. V současnosti jsme podle něho svědky krize lidského faktoru. Bezpečnosti ve firemním i osobním kyberprostoru se věnoval ve svém příspěvku také vysokoškolský pedagog Jan Plucar.      

(ISPD)

Evropská unie se na hony vzdálila svému původnímu poslání být garantem volného obchodu a svobodného cestování mezi suverénními evropskými státy a stále častěji diktuje jednotlivým státům nesmyslné legislativní normy, které jsou pro státy často škodlivé. Zároveň jsme svědky ničení základů evropské civilizace a základů globalisty, kteří útočí na základní stavební prvek zdravé společnosti, kterým je tradiční rodina skládajíc se z muže, ženy a jejich dětí. Musíme proto usilovat o ochranu tradiční rodiny, neboť se hraje o budoucnost naši i našich dětí. 

Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 24. dubna pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem „Může být EU konzervativní,“  se zúčastnili, nezávislá senátorka JUDr. Daniela Kovářová a předseda klubu SPD na pražském Magistrátu Milan Urban. Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor RNDr. Ivo Budil, PhD.

Legislativa EU, která je nám předkládána ke schválení jde podle Kovářová často proti zájmům našeho státu. „Až do zvolení do senátu jsem si nemyslela, že stav evropské legislativy, která je nám předkládána ke schválení, je tak hrozný. Při každém jednání senátu, schvalujeme nějaké evropské normy. Někdy je to třetina někdy polovina. Nedovedete si představit, jaká je to hrůza už jen z hlediska jazykového, “ podělila se o své zkušenosti současná senátorka a bývalá ministryně spravedlnosti. Začala jsem tím, že otevřu původní legislativní normu a čtu jim, co je tam napsáno. To je často naprosto nesrozumitelné. „Souvětí jsou třeba na celý odstavec, nebo se jedná o naprosto nesrozumitelné „ptydepe“. Často jsou tam také věty, které nedávají smysl.

Podle Kovářové je to taková „bruselština“, která je buď úplně špatně sestavená, nebo naprosto divně přeložená. „A představte si, my všechny ty věci implementujeme. Než jsem přišla do Senátu, tak tam býval takový zvyk, že se proti tomu vůbec neprotestovalo a procházelo to úplně hladce. Kolegové mě velmi často říkají, nemůžeš hlasovat proti, protože to je evropská norma. To je z Evropské unie, to musíš schválit. Na to já říkám, že nejsem žádný hlasovací automat.“

Podle Urbana se Evropská unie na hony vzdálila svému původnímu poslání. „Když se dnes podíváme na Evropský parlament a Evropskou komisi se všemi jejich skandály, tak můžeme říci, že se staly čistě lobbystickým klubem a uskupením pro globalistické zájmy, a pro zájmy nadnárodních společností a podle toho se upravuje současná legislativa,“ uvedl předseda zastupitelského klubu SPD na pražském magistrátu.

Původně se do EU vstupovalo podle něho na dobrovolné bázi, ale dnes již z ní nemůžete defacto odejít. „Viděli jsme, jaký tanec byl kolem vystoupení Velké Británie.“ To podle něho vytváří asociace s organizacemi stojícími mimo zákon, o kterých se říká, že když tam už jednou člověk vstoupí, tak pak už ho vynesou jen nohama napřed.

Kdysi EU začínala podle Urbana jako konzervativní uskupení na základě spolupráce ve volném obchodě a cestování na základě suverénních států. „Dnes se z EU stal superstát, který nebyl nikým odhlasován, neboť evropská komise se nikým nevolí. Z EU se stal kompletně zvrácený model,“ uvedl Urban.

Kovářová rovněž kritizovala přílišnou podřízenost národních parlamentů Bruselu. „Zazlívám národním parlamentům, že příliš ustupují EU a nedokážou říci, my tu normu nechceme.“ Naše vláda se v této věci chová podle ní alibisticky. „Evropská unie odůvodňuje potřebu přijímaní těchto evropských norem několika fakty. Buď nám říkají musíme to přijmout, neboť je válka na Ukrajině, nebo kvůli covidu, ale nejčastější odůvodnění kromě všeobecného dobra je boj s klimatem. Je třeba to přijmout abychom zachránili planetu.“

Proti tomu je podle ní velmi těžké protestovat. „Když proti tomu protestuji, (proti tomuto novému náboženství, které pojmenovávám podnebíčkářství), tak zní odpověď musíme to přijmout, neboť jde o život a zdraví občanů.“ Takovýchto norem je podle Kovářové v poslední době čím dál tím víc, a dalo by se říci, že se s nimi doslova roztrhl pytel. V poslední době se podle ní legislativní normy týkají i toho, jak má býti upravena rodina.

„My jsme v senátu schopni se celé dopoledne bavit o „pouhých“ 200 milionech kdy seniorům nedáme valorizaci důchodů, a potom odpoledne přijmeme klimatické balíčky, které jsou o miliardách. Když vznesu námitku tak odpověď zní, že budeme čerpat dotace, a tak to dorovnáme. Jako kdyby dotace nebyly naše vlastní peníze.“  Zarazit by se tyto evropské normy daly jen tak, že by je vlády jednotlivých zemí odmítly.

Milan Urban promluvil také o kastě euroúředníků, která ovládá Brusel a která má většinu norem jež jsou pak předkládány za EU národním parlamentům ke schválení, na svědomí. Zvláštní pozornost věnuje EU podle Urbana rovněž indoktrinaci mládeže. „Veškeré totalitní ideologie, byly vždy prosazovány většinou přes mládež, a vidíme to i dnes.“ 

Daniela Kovářová upozornila na závažnou tendenci jak v EU, tak i v současné vládě, která má snahu omezovat svobodu slova pod záminkou dezinformací. Podle Kovářové jsme rovněž svědky ničení základů evropské civilizace a základů společnosti, která vždy stála na rodině. Dnes podle ní vidíme útoky na tradiční rodinu ve všech oblastech života. Musíme proto usilovat o ochranu rodiny, neboť to je naděje pro budoucnost. Shodli se na závěr oba diskutující.