Diskusní večer s 1. místopředsedou a poslancem SPD Radimem Fialou a právničkou a členkou Svatopluku Janou Turoňovou: Důležitější než souboj pravice a levice je společný boj proti globalistům za národní zájmy

Pravice a levice jsou stále důležité pojmy, podle kterých se voliči rozhodují v rámci svých zájmů. V určitých zlomových okamžicích dějin, kdy je ohrožena sama existence národa, občanské svobody a národní suverenita, musí zastánci suverenity a svobody táhnout za jeden provaz napříč politickým spektrem proti globalistům. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 11. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem „Buducnost pravicové a levicové politiky v ČR“ se zúčastnili, 1.místopředseda SPD a poslanec Ing. Radim Fiala a bývalá členka právní komise a kandidátka na předsedkyni ČSSD, JUDr. Jana Turoňová.  Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor RNDr. Ivo Budil, PhD.

Podle Radima Fialy, který se sám hlásí spíše k pravicovému konzervatismu v zastupování voličů, má toto dělení stále své místo. Právě toto dělení podle něho dalo naší civilizaci významné státníky.  V poslední době však podle něho sledujeme v Evropě i u nás trend, že u některých stran nemůžeme jasně říci, zda se jedná o pravici či levici. „Zdá se, že český politický svět je zredukován na směs politického aktivismu, klientelismu, chamtivosti a podporování cizích zájmů, což je velmi znepokojivé.“

Podle Fialy se jedná o tradiční rozdělení politické scény, takže v obecné rovině toto rozdělení nadále platí. „Ovšem v současnosti se ČR nachází ve velmi složité situaci, kdy musíme řešit složité věci a také jiné problémy, než je pravice a levice. Dokonce si myslím že pravice a levice by se mohla v této době částečně spojit a postavit se za národní zájmy“.  Vláda Petra Fialy je podle něho nejhorší ze všech vlád v historii, proto, protože pracuje pro cizí zájmy. Nepracuje pro Čechy a Českou republiku ale pracuje pro Brusel a Washington.“

První je začít podle Fialy řešit národní zájmy ČR. Naposledy definoval tato zájmy Václav Klaus ještě jako premiér a od té doby to nikdo nedefinoval. Opravdu je naším národním zájme kupovat stíhačky F-35? za 400 miliard?

Podle Fialy je dělení na pravici a levici přesto důležité téma. Přes 140 let tu byla Česká strana sociálně demokratická, které si lidé vážili, ale došlo k přílišnému rozhazování peněz. Levicové strany od demokratů v USA až po levicové strany v Evropě včetně Německa vyčerpali svůj program, neboť nejsou peníze. „Dnes už levicové strany nemají co rozdávat, neboť peníze nejsou, tak si vymysleli nové politické programy, klimatismy, genderismy a s tím souvisí 72 pohlaví, kterým bychom měli udělat speciální toalety. Green Deal, boj proti CO2 a další podobné nesmysly. Je to jen náhrada levicového programu, protože tyto strany už nemají co nabízet.“

„Osobně se hlásím ke konzervativismu, který dostal západní Evropu a Ameriku na vrchol. Současná fialova vláda, když nemá na stíhačky, tak to sebere lidem.  Levice a pravice bude vždycky existovat, ale já říkám, pojďme se spojit v boji proti globalismu a za národní zájmy proti Bruselu a Washingtonu. Spojení lidí, kteří to s českou republikou myslí vážně, je důležitější než dělení na pravici a levici.“

Podle místopředsedy SPD musí skončit vysoké ceny energií, které drtí naše občany. Vyrábíme levnou energii a potom ji draze kupujeme, to musí skončit. Výsledkem je deficit státního rozpočtu 400 miliard.

Bývalá členka právní komise ČSSD a vlasteneckého spolku Svatopluk Jana Turoňová popsala genezi pravice a levice v politickém systému. Počátky tohoto dělení vidí v době Francouzské revoluce. Toto rozdělení trvá podle ní dodnes. „Pokud chceme, aby zde existovala určité politická kultura, nemůže to být nějaké neutrální pole. Politická realita podle vzniká z politického boje. „Je důležité, abychom zde měli dva protipóly, které zde bojují o přízeň voličů. A to nikoli vždy ve zlém.“ Jde podle ní o to, umět konfrontovat své názory, včetně toho „dobře“ se pohádat a prosadit svůj názor a svoji ideologii.

Levice stála vždy na straně neprivilegovaných chudších vrstev. Pravice se podle ní snažila zajistit pokračování pořádků, které tehdy byly. V době Francouzské revoluce stála pravice na straně monarchie a levice na straně pozdější republiky. Současná situace napohled vypadá, že u nás máme demokracii, ale my ji nemáme.

Podle Turoňové jsme dnes u nás opět ve zlomovém okamžiku, který má tendenci změnit společenské uspořádání směrem k totalitě. A právě z tohoto úhlu pohledu můžeme říci, že stále žijeme svět francouzské revoluce. Na první pohled to vypadá, že demokracii máme, ale to není pravda. Z tohoto úhlu pohledu je zásadní se ptát, zdali levice a pravice je stále aktuální, jestli je to konstanta, která je tu vždy.

Okamžik dnešní změny je klíčový, neboť se nám mění nejen forma vlády, ale také státní zřízení. K tomu patří i současná pomalu se plížící cenzura a politické procesy, dopadající na lidi z odlišným názorem. „Otřásá se nám nejen otázka občanských práv a svobod, ale také státní zřízení. V současnosti žijeme nadstátnost, kterou nám přinesla EU, což je naprosto nový model. Zásadním bojem je boj o naši suverenitu,“ uvedla Turoňová.

Souboj dnes u nás probíhá mezi dvěma protilehlými póly. Jeden říká: „Chceme stát, který bude suverénní, bude mít svoje pravomoci a bude si o nich rozhodovat. Bude hájit národní zájem a bude chtít, aby občané pociťovali sounáležitost s tímto státem. I když budeme spolupracovat s mezinárodními organizacemi, nebude to vztah kolonie.“

Naopak ten druhý pól, tvoří podle Turoňové jsou ti, kteří nemají problém, když mají odevzdat naše pravomoci a omezit tak naši suverenitu. Jim nedělá problém, vstoupit do nadnárodních organizací a ztratit tam sama sebe. Zajímavé je, že lidé z pravice i z levice jsou na obou stranách. Jedná se o boj mezi suverenisty a globalisty.