Archives Září 2023

Diskusní večer s lékaři Vladimírem Zlínským a Karen Pumrovou: Máme se bát Covidu?

Covidový vir byl umělého původu, a zřejmě byl vypuštěn s určitým záměrem, který měl kromě ekonomického profitu výrobců vakcín, také otestovat společnost, nakolik je připravena pro další globální experimenty. Je velmi pravděpodobné, že celá akce se bude v nejbližší době opakovat, a že si znovu užijeme nejen vakcinace s experimentální vakcínou, ale také restriktivní opatření a omezení našich práv a svobod, tak jako před dvěma lety. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 18. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie.

Diskusního večera s názvem „Máme se bát Covidu“ se zúčastnili lékař a poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský a dětská lékařka a spoluzakladatelka Paralelní lékařské komory MUDr. Karen Pumrová. Celým večerem provázel pražský zastupitel a předseda pražské SPD Mgr. Josef Nerušil.

Poslanec SPD Vladimír Zlínský, lékařka Karin Pumrová a moderátor Josef Nerušil

Podle Nerušila máme dnes více zdravotnických a statistických informací a můžeme lépe ohodnotit, jak situace vypadala, a jak vláda na Covid reagovala. Zároveň podle něho přibývá indicií, že by se Covid mohl vrátit. Covid podle něho vyvolává rozporuplné emoce. Část lidí má podle něho obavy ze smrtelných následků této nemoci a druhá skupina lidí se obává přísných drakonických opatření a různých druhů izolace, jako jsou nucené karantény či uzavírky.

„Když se ohlédneme zpět, můžeme se dnes se ptát, zdali naše reakce byla přiměřená nebo snad byla reakce vládních elit přehnaná? Měli jsme postupovat tak jak jsme u nás postupovali, nebo jsme měli zvolit volnější přístup jako třeba Švédsko? Důležitá je také otázka prevence a také očkování. S tím souvisí podle Nerušila i otázka vakcín, kde se objevují informace o nejednoznačných výsledcích závislých na tom, o kterou vakcínu jde.

Tyto pochyby potvrdila i dětská lékařka Karen Pumrová, která při ohlížení za uplynulými dvěma covidovými lety nešetřila kritikou. „První, co mě při ohlížení za uplynulými dvěma lety doby covidismu napadne je vztek, který mnou projde. Neboť část lékařů měla jiný názor na průběh covidu a ti nebyli vůbec zváni ke komunikaci. Absolutně se rezignovalo na všechny poučky medicíny a epidemiologie, které jsme do té doby znali.“ Každý lékař má podle ní státnici z epidemiologie, aby mohla být řešena podobná situace, která nastala s Covidem.

Obvodní lékaři podle ní pracují běžně s infekcemi. „90 procent naší práce jsou infekce. V době, kdy jsme byli už dostatečně promořeni a normálně jsme pracovali, tak se začala zavírat společnost, což mělo nedozírné následky v mnoha oblastech. Reakce se stanovovaly na základě extrémnější části populace, která měla těžší průběh, ale ne na průměrném vzorku lidí.“

Poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský

Vladimír Zlínský, lékař a zároveň poslanec SPD, věnující se krizovým situacím ve společnosti, před něčím podobným varoval již dříve. „Na jednu stranu jsem to očekával, na druhou stranu mě ta intenzita překvapila.  Překvapilo mě to, že jsem vždycky říkal, že se máme připravovat na krizové situace. Zároveň jsem si uvědomil, že nemáme jen přemýšlet, co uděláme, ale také přemýšlet o tom, co nedělat, abychom společnost nepoškodili.“

Reakce společnosti přirovnal k reakcím lidského imunitního systému, který má několik fází, a v žádném případě nikdy nejedná zbrkle. Naopak reakce lidí, kteří covidovou pandemii řídili, byly podle něho neadekvátní, přemrštěné a neefektivní.

„Neslyšeli jsme žádnou reflexi, ze které bychom se mohli poučit co bylo dobře, a co bylo špatně. Dnes již část odborné veřejnosti přiznává, že ten vir covidu je umělého původu. To všem absolutně mění paradigma. Pak je jen otázkou času, než se to celé bude v budoucnu opakovat. Proto se ptám, pokud jim to uteklo, byla to náhoda a nebo to byl záměr, a co tím ten dotyčný sledoval.“

Podle zlínského je to daň za globabilizovaný svět. Ten má podle něho své výhody, ale také nevýhody. Jednou z nich je, že pokud vznikne nějaká pandemie, tak se velmi rychle přenese do celého světa. „Nedivím se těm mocným, že když se to stalo, tak zpanikařili a začali zavádět přísná restriktivní opatření. V té panice nebyl nikdo, kdo by dokázal říci, že už to přehání a zatáhnout za ruční brzdu. Měli strach z toho, aby je neobvinili, že nějaká opatření zanedbali a kvůli tomu, že umřelo o mnoho lidí navíc. A oni za to budou popotahováni.“

Podle Pumrové, už dnes máme více dat než dříve, a z nich vyplývá, že zdaleka nebylo vše tak, jak nám tehdejší propaganda líčila. „Naše společnost zapomněla na to, že jsme smrtelní a každý má pocit, že tu bude věčně. Ale takhle to není. Všichni máme pocit, že musíme žít do 100 let, v čemž nás naše medicína utvrzuje.“ V nemocnicích jsou podle ní lidé do velmi vysokého věku, ale jejich imunita a celková devastace organismu je velmi vysoká, takže když potom dostanou chřipku jako byl Covid, tak to nepřižijí a z toho vycházela čísla úmrtí, která se začala v době covidismu šířit.

Dětská lékařka a jedna ze zakladatelek Paralelní lékařské komory MUDr. Karen Pumrová

Zavření ordinací a neléčení pacientů by podle ní vedlo k úmrtím i při obyčejné chřipce. Podle Pumrové došlo v té době k porušení všech platných lékařských narativů, které se do té doby používaly. Míchání pacientů, také vedlo k tomu, že se k jejich nemoci přidal i Covid a vzhledem k oslabení organismu, byl tento faktor velmi rizikový. „Když dáte společně dohromady pacienta s ledvinovou kolikou a covidové pacienty, tak to by bylo divné, kdyby to ten pacient také nechytl,“ uvedla Pumrová.

Dříve byly pavilony v nemocnicích podle ní připraveny na izolace, ale dnes kdy je všechno v jedné budově a propojené s klimatizací, tak se nemůžeme divit, tomuto výsledku. „Vítejte v pekle,“ uvedla lékařka.

Podle poslance Zlínského jsou problémem také vakcíny, které nemohly být dostatečně odzkoušeny. „Když to byl nový vir, tak není možné, aby byly odzkoušeny. Takové bulíky, když mě někdo věšel na nos, tak jsem mu nevěřil. Absolutně jsem ztratil důvěru v takovou vakcínu, nenechal bych to do sebe píchnout, ani kdyby mě pronásledovali s odstřelovací puškou.

Svoje pochybnosti potvrdila i doktorka Pumrová, podle které tím, že zafungovaly určité pochybnosti u lidí, tak nemáme naočkovaný tak velký počet lidí, jako jinde ve světě. Podle čísel je proočkovanost podle Pumrové větší v západních státech, než ve střední Evropě, což je podle ní způsobeno komunistickou zkušeností a nedůvěrou ve vládní nařízení.

Podle Zlínského jsou znepokojivé také vedlejší účinky vakcín, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podle něho je nutné tuto záležitost objasnit, abychom se tomu mohli do budoucna vyhnout.  



Diskusní večer s 1. místopředsedou a poslancem SPD Radimem Fialou a právničkou a členkou Svatopluku Janou Turoňovou: Důležitější než souboj pravice a levice je společný boj proti globalistům za národní zájmy

Pravice a levice jsou stále důležité pojmy, podle kterých se voliči rozhodují v rámci svých zájmů. V určitých zlomových okamžicích dějin, kdy je ohrožena sama existence národa, občanské svobody a národní suverenita, musí zastánci suverenity a svobody táhnout za jeden provaz napříč politickým spektrem proti globalistům. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 11. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem „Buducnost pravicové a levicové politiky v ČR“ se zúčastnili, 1.místopředseda SPD a poslanec Ing. Radim Fiala a bývalá členka právní komise a kandidátka na předsedkyni ČSSD, JUDr. Jana Turoňová.  Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor RNDr. Ivo Budil, PhD.

Radim Fiala, Jana Turoňová a Ivo Budil

Podle Radima Fialy, který se sám hlásí spíše k pravicovému konzervatismu v zastupování voličů, má toto dělení stále své místo. Právě toto dělení podle něho dalo naší civilizaci významné státníky.  V poslední době však podle něho sledujeme v Evropě i u nás trend, že u některých stran nemůžeme jasně říci, zda se jedná o pravici či levici. „Zdá se, že český politický svět je zredukován na směs politického aktivismu, klientelismu, chamtivosti a podporování cizích zájmů, což je velmi znepokojivé.“

Podle Fialy se jedná o tradiční rozdělení politické scény, takže v obecné rovině toto rozdělení nadále platí. „Ovšem v současnosti se ČR nachází ve velmi složité situaci, kdy musíme řešit složité věci a také jiné problémy, než je pravice a levice. Dokonce si myslím že pravice a levice by se mohla v této době částečně spojit a postavit se za národní zájmy“.  Vláda Petra Fialy je podle něho nejhorší ze všech vlád v historii, proto, protože pracuje pro cizí zájmy. Nepracuje pro Čechy a Českou republiku ale pracuje pro Brusel a Washington.“

První je začít podle Fialy řešit národní zájmy ČR. Naposledy definoval tato zájmy Václav Klaus ještě jako premiér a od té doby to nikdo nedefinoval. Opravdu je naším národním zájme kupovat stíhačky F-35? za 400 miliard?

Podle Fialy je dělení na pravici a levici přesto důležité téma. Přes 140 let tu byla Česká strana sociálně demokratická, které si lidé vážili, ale došlo k přílišnému rozhazování peněz. Levicové strany od demokratů v USA až po levicové strany v Evropě včetně Německa vyčerpali svůj program, neboť nejsou peníze. „Dnes už levicové strany nemají co rozdávat, neboť peníze nejsou, tak si vymysleli nové politické programy, klimatismy, genderismy a s tím souvisí 72 pohlaví, kterým bychom měli udělat speciální toalety. Green Deal, boj proti CO2 a další podobné nesmysly. Je to jen náhrada levicového programu, protože tyto strany už nemají co nabízet.“

První místopředseda SPD Ing. Radim Fiala

„Osobně se hlásím ke konzervativismu, který dostal západní Evropu a Ameriku na vrchol. Současná fialova vláda, když nemá na stíhačky, tak to sebere lidem.  Levice a pravice bude vždycky existovat, ale já říkám, pojďme se spojit v boji proti globalismu a za národní zájmy proti Bruselu a Washingtonu. Spojení lidí, kteří to s českou republikou myslí vážně, je důležitější než dělení na pravici a levici.“

Podle místopředsedy SPD musí skončit vysoké ceny energií, které drtí naše občany. Vyrábíme levnou energii a potom ji draze kupujeme, to musí skončit. Výsledkem je deficit státního rozpočtu 400 miliard.

Bývalá členka právní komise ČSSD a vlasteneckého spolku Svatopluk Jana Turoňová popsala genezi pravice a levice v politickém systému. Počátky tohoto dělení vidí v době Francouzské revoluce. Toto rozdělení trvá podle ní dodnes. „Pokud chceme, aby zde existovala určité politická kultura, nemůže to být nějaké neutrální pole. Politická realita podle vzniká z politického boje. „Je důležité, abychom zde měli dva protipóly, které zde bojují o přízeň voličů. A to nikoli vždy ve zlém.“ Jde podle ní o to, umět konfrontovat své názory, včetně toho „dobře“ se pohádat a prosadit svůj názor a svoji ideologii.

Levice stála vždy na straně neprivilegovaných chudších vrstev. Pravice se podle ní snažila zajistit pokračování pořádků, které tehdy byly. V době Francouzské revoluce stála pravice na straně monarchie a levice na straně pozdější republiky. Současná situace napohled vypadá, že u nás máme demokracii, ale my ji nemáme.

Právnička JUDr. Jana Turoňová

Podle Turoňové jsme dnes u nás opět ve zlomovém okamžiku, který má tendenci změnit společenské uspořádání směrem k totalitě. A právě z tohoto úhlu pohledu můžeme říci, že stále žijeme svět francouzské revoluce. Na první pohled to vypadá, že demokracii máme, ale to není pravda. Z tohoto úhlu pohledu je zásadní se ptát, zdali levice a pravice je stále aktuální, jestli je to konstanta, která je tu vždy.

Okamžik dnešní změny je klíčový, neboť se nám mění nejen forma vlády, ale také státní zřízení. K tomu patří i současná pomalu se plížící cenzura a politické procesy, dopadající na lidi z odlišným názorem. „Otřásá se nám nejen otázka občanských práv a svobod, ale také státní zřízení. V současnosti žijeme nadstátnost, kterou nám přinesla EU, což je naprosto nový model. Zásadním bojem je boj o naši suverenitu,“ uvedla Turoňová.

Souboj dnes u nás probíhá mezi dvěma protilehlými póly. Jeden říká: „Chceme stát, který bude suverénní, bude mít svoje pravomoci a bude si o nich rozhodovat. Bude hájit národní zájem a bude chtít, aby občané pociťovali sounáležitost s tímto státem. I když budeme spolupracovat s mezinárodními organizacemi, nebude to vztah kolonie.“

Naopak ten druhý pól, tvoří podle Turoňové jsou ti, kteří nemají problém, když mají odevzdat naše pravomoci a omezit tak naši suverenitu. Jim nedělá problém, vstoupit do nadnárodních organizací a ztratit tam sama sebe. Zajímavé je, že lidé z pravice i z levice jsou na obou stranách. Jedná se o boj mezi suverenisty a globalisty.



Vladštejnská beseda č. 5

Pondělí 25. září 2023 od 17.00 do 19.00 hod

Slovenský dům – Soukenická 3, Praha 1

Bezpečnost v Praze a Středočeském kraji

  • Zvýšení drobné kriminality, gangy mládeže, bezpečnost v noci
  • Problematika drog a prevence
  • Kamery pro rozlišení obličejů – ANO – NE?
  • Městská policie – kritéria hodnocení, rozšíření povinností
  • Jakou cestou pokračovat?

Vstup volný!

Seminář: Kybernetická bezpečnost ve světle moderních technologických trendů

V obchodu s kybernetickou kriminalitou se točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se na světě kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému globálnímu byznysu patří. Na semináři pod názvem Kybernetická bezpečnost ve světle moderních technologických trendů to 4. září 2023 v Poslanecké sněmovně prohlásil profesor Ostravské univerzity Ivan Zelinka.

Odborný seminář, který se zabýval problematikou Kybernetické bezpečnosti ve světle moderních technologických trendů, zejména za použití prostředků umělé inteligence se konal pod záštitou poslanců SPD Vladimíry Lesenské a Vladimíra Zlínského ve spolupráci s Institutem svobody a přímé demokracie (ISPD).

Tomio Okamura, Vladimír Zlínský, Vladimíra Lesenská, Ivan Zelinka a Jan Plucar

Seminář zahájil předseda SPD Tomio Okamura, který varoval před nebezpečím zneužití umělé inteligence, která podle něho představuje značná rizika. „I ten nejlepší nástroj se v nesprávných rukách může stát nejhorší zbraní. Současná umělá inteligence je v případě spuštění jaderné války jak ze strany USA tak Ruska naprogramována tak, že vypouští jaderné zbraně a bojuje samostatně, až do zničení planety. To je realita současnosti“, uvedl předseda SPD.

Dnes podle něho není problém zablokovat na dálku volant chytrého auta či splést medicínské přístroje. Stejně jako není problém pomocí malware (škodlivý software) spustit jakoukoliv průmyslovou havárii. Ke zničení lidských životů či materiálních statků, stačí jeden pomatený hacker, který se nabourá do systému.

Kybernetik je podle Okamury dobrý sluha, ale zlý pán. „Sofistikované systém v Číně začali sledovat chování Číňanů a podle toho jim udělují určité výhody a nebo je omezí na jejich svobodě.“ V této souvislosti poukázal předseda SPD na podobné chování některých západních bank, které sledují politické smýšlení klientů a v případě nevhodného angažmá mohou klientovi zablokovat účet, tak jako se to stalo britskému politikovi Nigelovi Faragemu.



„Hnutí SPD na všech úrovních prosazuje decentralizaci a soběstačnost. V případě kybernetické bezpečnosti je tento sytém určitým řešením. Do uzavřeného počítačového okruhu například v nemocnici se se hacker jen tak nedostane. Stejně jako u hotovostní platby z ruky do ruky nehrozí, že nám peníze někdo vysaje přes počítač.“ Moderní trendy jsou podle Tomia Okamury fajn, ale neměli bychom zapomínat ani na normální selský rozum.

Podle poslankyně SPD a členky sněmovního podvýboru pro informační technologie Vladimíry Lesenské se kybernetická bezpečnost v dnešní době stala jedou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev před kterými stojíme a které musíme řešit. Počítačové systémy zrychlují a zefektivňují práci, včetně státní správy na druhou stranu přinášejí stále větší propojení našich životů s počítači a také značná rizika. Světové sítě jsou stále složitější a jejich zranitelnost roste podle Lesenské zároveň s jejich komplexností.

„Kybernetiké útoky mohou ochromit infrastrukturu, odcizit citlivá data, ohrozit osobní soukromí a způsobit obrovské ekonomické škody.“ Proto je podle poslankyně důležitá spolupráce mezi státem a soukromým sektorem a vědeckou komunitou, která je klíčová pro zajištění bezpečnosti našeho digitálního světa.



Profesor ostravské univerzity zabývající se počítačovými systémy Ivan Zelinka ve svém příspěvku nazvaném Kyberprostor v digitálním věku, ozřejmil základní pojmy jako je kybernetická bezpečnost a zároveň poukázal na rozvíjející se kybernetickou kriminalitu, která je podle něho druhou stranou mince kybernetického rozvoje a zneužitím všech technologií k páchání trestné činnosti.

Kyberprostor je podle něho rozsáhlé propojení všech sítí, které známe pod názvem internet. „Kyberprostor je zde zhruba 60 let. Z toho zhruba 20 let k tomu mají přístup obyčejní smrtelníci. Kyberprostor není omezen žádnou hranicí a nachází se všude. Jakékoliv zařízení, kde je nějaký senzor včetně například chytrých hodinek atd. Je součástí kyberprostoru,“ uvedl v úvodu svého příspěvku zelinka.

Civilizace je tu podle něho tisíce let a lidé si zvykli na to, že jsou v prostoru bezpečné cesty, které jsou chráněné a pak jsou tam také cestičky temnými hvozdy, kdy můžeme být přepadeni. Kyberprostor tohle ruší, neboť přepadeni můžeme být v kyberprostoru kdekoliv, žádné místo není stoprocentně chráněné.



Hlavní nepochopení pochází z toho, že lidé si neuvědomují, že fyzika kyberprostoru je jiná, než našeho prostoru. Běžný smrtelník používá jen malou část internetu v klasických prohlížečích, většina  je mu podle Zelinky nepřístupná a v hloubkách, které si ani neumí představí. Součástí toho hlubokého webu je i jeho nejextrémnější část temný web, kde začíná opravdové peklo. Neboť, si tam můžete objednat vraždy, koupit zbraně či drogy či provozovat nepředstavitelné zvrhlosti. Prohlížeč, který nám umožňuje se do těchto hloubek potopit se jmenuje Thor.

V obchodu s kybernetickou kriminalitou se podle Zelinky točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému byznysu patří. Dnes je k těmto útokům využívána hojně i Umělá inteligence (AI) včetně vytváření profilů slabých mít vašich konkurentů, které chcete například v byznysu zničit.

Poslanec SPD Vladimír Zlínský ve svém příspěvku přirovnal kybernetickou bezpečnost s fungováním imunitního systému našeho těla. V obou případech se objevují systémy, které by rádi narušily jiné systémy a různým způsobem je zneužily ve svůj prospěch.



Bezpečnostní analytik Luděk Nezmar promluvil o temných úskalích digitálního věku. Kybernetická bezpečnost podle něho není pohodlná ani bezpečná a jediná bezpečná digitální data jsem ta, která neexistují. Expert také varoval před nebezpečím internetu věcí, který naše domácnosti stále více ovládá.

Poukázal rovněž na rozšířený omyl, že cloudové služby jsou stoprocentně bezpečné a k datům se nikdo nemůže dostat. To je podle něho hluboký omyl. Čím rychlejší sítě budou, tím rychleji o data přijdeme. Upozornil rovněž na nebezpečný fenomén tzv. Deepfake, tedy počítačové simulace, která se nyní za pomoci umělé inteligence rozrostli do obrovských rozměrů. Ať už jde o nevinné používání pro zábavu či parodii, které se ovšem může zvrtnout lehce v kyberšikanu, nebo k politickým manipulacím či osobní pomstě.

Dnes se upravená videa či hlasové simulace používají stále ve větší míře, i k falešným zprávám finančním manipulacím, krádežím a také k manipulaci veřejného mínění. Společnost není podle Nezmara připravena těmto hrozbám čelit a má tendence je podceňovat. Podle experta dochází díky zlevnění počítačového výkonu k tzv. demokratizaci kybernetického zločinu. „Zlevnění kvalitních počítačových systémů sebou přineslo i rozšíření hackerství do širokých vrstev. Dnes už to není jen doména uzavřené komunity špičkových hackerů, kteří byli zároveň i programátory,“ uvedl Nezmar.

K tomu je dnes podle něho využívána ve velkém právě umělá inteligence, která na jedné straně pomáhá kybernetickým bezpečákům, ale na druhé straně hackeři podle něho využívají umělou inteligenci k automatizovaným phishingovým útokům (osobně zacílené útoky), k rozpoznání obrazu biometrie a k opravdu velkým manipulacím.



Nezmar rovněž varoval před stále větší oblibou Dark webu (temný web) zejména mezi mládeží, z nichž se část nechává najímat na špinavou hackerskou práci.

Předseda Agentury rozvoje a podpory kritické infrastruktury profesor Dušan Kalášek ve svém příspěvku vyzdvihl zejména význam morálky a etiky pro celý keybernetický prostor. Pokud se podle něho nebude jevům jako Dark web dostatečně bránit bude stále temnější a stále více zasahovat i do našich životů.

Profesor Kalášek představil i souhrn právních, organizačních, technických a vzdělávacích prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru. Zároveň poukázal v případě kybernetické bezpečnosti na úlohu státu, který by měl zajistit ochranu a rozvoj chráněných zájmů a trvalo udržitelný rozvoj lidské společnosti.



Podle něho je třeba zvláště chránit kritickou infrastrukturu státu, mezi kterou patří energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, doprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a veřejné správa.

Důležitá je zejména etika a morálka, ze kterých vychází zásady etického chování jako je důvěra, čestnost a integrita, respekt, solidárnost a transparentnost. V současnosti jsme podle něho svědky krize lidského faktoru. Bezpečnosti ve firemním i osobním kyberprostoru se věnoval ve svém příspěvku také vysokoškolský pedagog Jan Plucar.      

(ISPD)