Diskusní večer s lékaři Vladimírem Zlínským a Karen Pumrovou: Máme se bát Covidu?

Covidový vir byl umělého původu, a zřejmě byl vypuštěn s určitým záměrem, který měl kromě ekonomického profitu výrobců vakcín, také otestovat společnost, nakolik je připravena pro další globální experimenty. Je velmi pravděpodobné, že celá akce se bude v nejbližší době opakovat, a že si znovu užijeme nejen vakcinace s experimentální vakcínou, ale také restriktivní opatření a omezení našich práv a svobod, tak jako před dvěma lety. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 18. září pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie.

Diskusního večera s názvem „Máme se bát Covidu“ se zúčastnili lékař a poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský a dětská lékařka a spoluzakladatelka Paralelní lékařské komory MUDr. Karen Pumrová. Celým večerem provázel pražský zastupitel a předseda pražské SPD Mgr. Josef Nerušil.

Podle Nerušila máme dnes více zdravotnických a statistických informací a můžeme lépe ohodnotit, jak situace vypadala, a jak vláda na Covid reagovala. Zároveň podle něho přibývá indicií, že by se Covid mohl vrátit. Covid podle něho vyvolává rozporuplné emoce. Část lidí má podle něho obavy ze smrtelných následků této nemoci a druhá skupina lidí se obává přísných drakonických opatření a různých druhů izolace, jako jsou nucené karantény či uzavírky.

„Když se ohlédneme zpět, můžeme se dnes se ptát, zdali naše reakce byla přiměřená nebo snad byla reakce vládních elit přehnaná? Měli jsme postupovat tak jak jsme u nás postupovali, nebo jsme měli zvolit volnější přístup jako třeba Švédsko? Důležitá je také otázka prevence a také očkování. S tím souvisí podle Nerušila i otázka vakcín, kde se objevují informace o nejednoznačných výsledcích závislých na tom, o kterou vakcínu jde.

Tyto pochyby potvrdila i dětská lékařka Karen Pumrová, která při ohlížení za uplynulými dvěma covidovými lety nešetřila kritikou. „První, co mě při ohlížení za uplynulými dvěma lety doby covidismu napadne je vztek, který mnou projde. Neboť část lékařů měla jiný názor na průběh covidu a ti nebyli vůbec zváni ke komunikaci. Absolutně se rezignovalo na všechny poučky medicíny a epidemiologie, které jsme do té doby znali.“ Každý lékař má podle ní státnici z epidemiologie, aby mohla být řešena podobná situace, která nastala s Covidem.

Obvodní lékaři podle ní pracují běžně s infekcemi. „90 procent naší práce jsou infekce. V době, kdy jsme byli už dostatečně promořeni a normálně jsme pracovali, tak se začala zavírat společnost, což mělo nedozírné následky v mnoha oblastech. Reakce se stanovovaly na základě extrémnější části populace, která měla těžší průběh, ale ne na průměrném vzorku lidí.“

Vladimír Zlínský, lékař a zároveň poslanec SPD, věnující se krizovým situacím ve společnosti, před něčím podobným varoval již dříve. „Na jednu stranu jsem to očekával, na druhou stranu mě ta intenzita překvapila.  Překvapilo mě to, že jsem vždycky říkal, že se máme připravovat na krizové situace. Zároveň jsem si uvědomil, že nemáme jen přemýšlet, co uděláme, ale také přemýšlet o tom, co nedělat, abychom společnost nepoškodili.“

Reakce společnosti přirovnal k reakcím lidského imunitního systému, který má několik fází, a v žádném případě nikdy nejedná zbrkle. Naopak reakce lidí, kteří covidovou pandemii řídili, byly podle něho neadekvátní, přemrštěné a neefektivní.

„Neslyšeli jsme žádnou reflexi, ze které bychom se mohli poučit co bylo dobře, a co bylo špatně. Dnes již část odborné veřejnosti přiznává, že ten vir covidu je umělého původu. To všem absolutně mění paradigma. Pak je jen otázkou času, než se to celé bude v budoucnu opakovat. Proto se ptám, pokud jim to uteklo, byla to náhoda a nebo to byl záměr, a co tím ten dotyčný sledoval.“

Podle zlínského je to daň za globabilizovaný svět. Ten má podle něho své výhody, ale také nevýhody. Jednou z nich je, že pokud vznikne nějaká pandemie, tak se velmi rychle přenese do celého světa. „Nedivím se těm mocným, že když se to stalo, tak zpanikařili a začali zavádět přísná restriktivní opatření. V té panice nebyl nikdo, kdo by dokázal říci, že už to přehání a zatáhnout za ruční brzdu. Měli strach z toho, aby je neobvinili, že nějaká opatření zanedbali a kvůli tomu, že umřelo o mnoho lidí navíc. A oni za to budou popotahováni.“

Podle Pumrové, už dnes máme více dat než dříve, a z nich vyplývá, že zdaleka nebylo vše tak, jak nám tehdejší propaganda líčila. „Naše společnost zapomněla na to, že jsme smrtelní a každý má pocit, že tu bude věčně. Ale takhle to není. Všichni máme pocit, že musíme žít do 100 let, v čemž nás naše medicína utvrzuje.“ V nemocnicích jsou podle ní lidé do velmi vysokého věku, ale jejich imunita a celková devastace organismu je velmi vysoká, takže když potom dostanou chřipku jako byl Covid, tak to nepřižijí a z toho vycházela čísla úmrtí, která se začala v době covidismu šířit.

Zavření ordinací a neléčení pacientů by podle ní vedlo k úmrtím i při obyčejné chřipce. Podle Pumrové došlo v té době k porušení všech platných lékařských narativů, které se do té doby používaly. Míchání pacientů, také vedlo k tomu, že se k jejich nemoci přidal i Covid a vzhledem k oslabení organismu, byl tento faktor velmi rizikový. „Když dáte společně dohromady pacienta s ledvinovou kolikou a covidové pacienty, tak to by bylo divné, kdyby to ten pacient také nechytl,“ uvedla Pumrová.

Dříve byly pavilony v nemocnicích podle ní připraveny na izolace, ale dnes kdy je všechno v jedné budově a propojené s klimatizací, tak se nemůžeme divit, tomuto výsledku. „Vítejte v pekle,“ uvedla lékařka.

Podle poslance Zlínského jsou problémem také vakcíny, které nemohly být dostatečně odzkoušeny. „Když to byl nový vir, tak není možné, aby byly odzkoušeny. Takové bulíky, když mě někdo věšel na nos, tak jsem mu nevěřil. Absolutně jsem ztratil důvěru v takovou vakcínu, nenechal bych to do sebe píchnout, ani kdyby mě pronásledovali s odstřelovací puškou.

Svoje pochybnosti potvrdila i doktorka Pumrová, podle které tím, že zafungovaly určité pochybnosti u lidí, tak nemáme naočkovaný tak velký počet lidí, jako jinde ve světě. Podle čísel je proočkovanost podle Pumrové větší v západních státech, než ve střední Evropě, což je podle ní způsobeno komunistickou zkušeností a nedůvěrou ve vládní nařízení.

Podle Zlínského jsou znepokojivé také vedlejší účinky vakcín, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podle něho je nutné tuto záležitost objasnit, abychom se tomu mohli do budoucna vyhnout.