V obchodu s kybernetickou kriminalitou se točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se na světě kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému globálnímu byznysu patří. Na semináři pod názvem Kybernetická bezpečnost ve světle moderních technologických trendů to 4. září 2023 v Poslanecké sněmovně prohlásil profesor Ostravské univerzity Ivan Zelinka.

Odborný seminář, který se zabýval problematikou Kybernetické bezpečnosti ve světle moderních technologických trendů, zejména za použití prostředků umělé inteligence se konal pod záštitou poslanců SPD Vladimíry Lesenské a Vladimíra Zlínského ve spolupráci s Institutem svobody a přímé demokracie (ISPD).

Seminář zahájil předseda SPD Tomio Okamura, který varoval před nebezpečím zneužití umělé inteligence, která podle něho představuje značná rizika. „I ten nejlepší nástroj se v nesprávných rukách může stát nejhorší zbraní. Současná umělá inteligence je v případě spuštění jaderné války jak ze strany USA tak Ruska naprogramována tak, že vypouští jaderné zbraně a bojuje samostatně, až do zničení planety. To je realita současnosti“, uvedl předseda SPD.

Dnes podle něho není problém zablokovat na dálku volant chytrého auta či splést medicínské přístroje. Stejně jako není problém pomocí malware (škodlivý software) spustit jakoukoliv průmyslovou havárii. Ke zničení lidských životů či materiálních statků, stačí jeden pomatený hacker, který se nabourá do systému.

Kybernetik je podle Okamury dobrý sluha, ale zlý pán. „Sofistikované systém v Číně začali sledovat chování Číňanů a podle toho jim udělují určité výhody a nebo je omezí na jejich svobodě.“ V této souvislosti poukázal předseda SPD na podobné chování některých západních bank, které sledují politické smýšlení klientů a v případě nevhodného angažmá mohou klientovi zablokovat účet, tak jako se to stalo britskému politikovi Nigelovi Faragemu.

„Hnutí SPD na všech úrovních prosazuje decentralizaci a soběstačnost. V případě kybernetické bezpečnosti je tento sytém určitým řešením. Do uzavřeného počítačového okruhu například v nemocnici se se hacker jen tak nedostane. Stejně jako u hotovostní platby z ruky do ruky nehrozí, že nám peníze někdo vysaje přes počítač.“ Moderní trendy jsou podle Tomia Okamury fajn, ale neměli bychom zapomínat ani na normální selský rozum.

Podle poslankyně SPD a členky sněmovního podvýboru pro informační technologie Vladimíry Lesenské se kybernetická bezpečnost v dnešní době stala jedou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev před kterými stojíme a které musíme řešit. Počítačové systémy zrychlují a zefektivňují práci, včetně státní správy na druhou stranu přinášejí stále větší propojení našich životů s počítači a také značná rizika. Světové sítě jsou stále složitější a jejich zranitelnost roste podle Lesenské zároveň s jejich komplexností.

„Kybernetiké útoky mohou ochromit infrastrukturu, odcizit citlivá data, ohrozit osobní soukromí a způsobit obrovské ekonomické škody.“ Proto je podle poslankyně důležitá spolupráce mezi státem a soukromým sektorem a vědeckou komunitou, která je klíčová pro zajištění bezpečnosti našeho digitálního světa.

Profesor ostravské univerzity zabývající se počítačovými systémy Ivan Zelinka ve svém příspěvku nazvaném Kyberprostor v digitálním věku, ozřejmil základní pojmy jako je kybernetická bezpečnost a zároveň poukázal na rozvíjející se kybernetickou kriminalitu, která je podle něho druhou stranou mince kybernetického rozvoje a zneužitím všech technologií k páchání trestné činnosti.

Kyberprostor je podle něho rozsáhlé propojení všech sítí, které známe pod názvem internet. „Kyberprostor je zde zhruba 60 let. Z toho zhruba 20 let k tomu mají přístup obyčejní smrtelníci. Kyberprostor není omezen žádnou hranicí a nachází se všude. Jakékoliv zařízení, kde je nějaký senzor včetně například chytrých hodinek atd. Je součástí kyberprostoru,“ uvedl v úvodu svého příspěvku zelinka.

Civilizace je tu podle něho tisíce let a lidé si zvykli na to, že jsou v prostoru bezpečné cesty, které jsou chráněné a pak jsou tam také cestičky temnými hvozdy, kdy můžeme být přepadeni. Kyberprostor tohle ruší, neboť přepadeni můžeme být v kyberprostoru kdekoliv, žádné místo není stoprocentně chráněné.

Hlavní nepochopení pochází z toho, že lidé si neuvědomují, že fyzika kyberprostoru je jiná, než našeho prostoru. Běžný smrtelník používá jen malou část internetu v klasických prohlížečích, většina  je mu podle Zelinky nepřístupná a v hloubkách, které si ani neumí představí. Součástí toho hlubokého webu je i jeho nejextrémnější část temný web, kde začíná opravdové peklo. Neboť, si tam můžete objednat vraždy, koupit zbraně či drogy či provozovat nepředstavitelné zvrhlosti. Prohlížeč, který nám umožňuje se do těchto hloubek potopit se jmenuje Thor.

V obchodu s kybernetickou kriminalitou se podle Zelinky točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému byznysu patří. Dnes je k těmto útokům využívána hojně i Umělá inteligence (AI) včetně vytváření profilů slabých mít vašich konkurentů, které chcete například v byznysu zničit.

Poslanec SPD Vladimír Zlínský ve svém příspěvku přirovnal kybernetickou bezpečnost s fungováním imunitního systému našeho těla. V obou případech se objevují systémy, které by rádi narušily jiné systémy a různým způsobem je zneužily ve svůj prospěch.

Bezpečnostní analytik Luděk Nezmar promluvil o temných úskalích digitálního věku. Kybernetická bezpečnost podle něho není pohodlná ani bezpečná a jediná bezpečná digitální data jsem ta, která neexistují. Expert také varoval před nebezpečím internetu věcí, který naše domácnosti stále více ovládá.

Poukázal rovněž na rozšířený omyl, že cloudové služby jsou stoprocentně bezpečné a k datům se nikdo nemůže dostat. To je podle něho hluboký omyl. Čím rychlejší sítě budou, tím rychleji o data přijdeme. Upozornil rovněž na nebezpečný fenomén tzv. Deepfake, tedy počítačové simulace, která se nyní za pomoci umělé inteligence rozrostli do obrovských rozměrů. Ať už jde o nevinné používání pro zábavu či parodii, které se ovšem může zvrtnout lehce v kyberšikanu, nebo k politickým manipulacím či osobní pomstě.

Dnes se upravená videa či hlasové simulace používají stále ve větší míře, i k falešným zprávám finančním manipulacím, krádežím a také k manipulaci veřejného mínění. Společnost není podle Nezmara připravena těmto hrozbám čelit a má tendence je podceňovat. Podle experta dochází díky zlevnění počítačového výkonu k tzv. demokratizaci kybernetického zločinu. „Zlevnění kvalitních počítačových systémů sebou přineslo i rozšíření hackerství do širokých vrstev. Dnes už to není jen doména uzavřené komunity špičkových hackerů, kteří byli zároveň i programátory,“ uvedl Nezmar.

K tomu je dnes podle něho využívána ve velkém právě umělá inteligence, která na jedné straně pomáhá kybernetickým bezpečákům, ale na druhé straně hackeři podle něho využívají umělou inteligenci k automatizovaným phishingovým útokům (osobně zacílené útoky), k rozpoznání obrazu biometrie a k opravdu velkým manipulacím.

Nezmar rovněž varoval před stále větší oblibou Dark webu (temný web) zejména mezi mládeží, z nichž se část nechává najímat na špinavou hackerskou práci.

Předseda Agentury rozvoje a podpory kritické infrastruktury profesor Dušan Kalášek ve svém příspěvku vyzdvihl zejména význam morálky a etiky pro celý keybernetický prostor. Pokud se podle něho nebude jevům jako Dark web dostatečně bránit bude stále temnější a stále více zasahovat i do našich životů.

Profesor Kalášek představil i souhrn právních, organizačních, technických a vzdělávacích prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru. Zároveň poukázal v případě kybernetické bezpečnosti na úlohu státu, který by měl zajistit ochranu a rozvoj chráněných zájmů a trvalo udržitelný rozvoj lidské společnosti.

Podle něho je třeba zvláště chránit kritickou infrastrukturu státu, mezi kterou patří energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, doprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a veřejné správa.

Důležitá je zejména etika a morálka, ze kterých vychází zásady etického chování jako je důvěra, čestnost a integrita, respekt, solidárnost a transparentnost. V současnosti jsme podle něho svědky krize lidského faktoru. Bezpečnosti ve firemním i osobním kyberprostoru se věnoval ve svém příspěvku také vysokoškolský pedagog Jan Plucar.      

(ISPD)