Seminář: Rizika zneužívání zdravotních dat občanů ve světle nové legislativy Evropské unie

Zneužívání dat, které hrozí při uplatňování nové legislativy EU je velmi vysoké a povede k rozšíření moci státu a zvýšení kontroly nad občany. Lidé by proto měli mít možnost vybrat si dobrovolně, zda chtějí digitální proces využívat, nebo zda chtějí při své zdravotní péči spoléhat na dosavadní anologové postupy. Na těchto závěrech se shodla většina panelistů, seminář nazvaného „Rizika zneužívání zdravotních dat občanů ve světle nové legislativy Evropské unie“, který se konal letos 28. března na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou poslance SPD Vladimíra Zlínského.

Seminář zahájil Tomio Okamura

Kromě něho na semináři vystoupili předseda SPD Tomio Okamura, odborník v oblasti zdravotnických inovací při ministerstvu zdravotnictví ČR Zdeněk Gütter, expert na ochranu dat Luděk Nezmar, vedoucí katedry teoretické informatiky a matematické logiky matematicko fyzikální fakultě UK  Roman Barták, zástupkyně ředitele ve společnosti Ústav zdravotnických informací a statistiky Vladimíra Těšitelová,  místopředseda úřadu pro kontrolu osobních údajů Josef Prokeš a specialista kybernetické bezpečnosti Petr Gondek.

Předseda SPD Tomia Okamura, který seminář zahájil, uvedl své pochybnosti o legislativě, která k nám z Bruselu přichází: „Pokud jde o legislativu EU denně žasnu nad tím, co unijní mozky dokáží vyplodit.“ Podle něho občan musí mít alternativu zdravotní péče, pokud nebude souhlasit s žádným sdílením svých dat na internetu. To je podle něho dnes velmi aktuální věc. „Před nedávnem ještě platilo, že kdo měl datovou schránku jako živnostník, tak měl už nedobrovolně povinnost odevzdávat daňové přiznání elektronicky. Dnes už mají datovku, povinně všichni živnostníci, včetně těch, co ji nechtěli a těch co neumí elektronicky komunikovat, či z principu přes datovky komunikovat nechtěli,“ uvedl předseda SPD.

Už dnes podle něho velká část lidí platí elektronicky. „Pokud by došlo ke zrušení hotovosti znamenalo by to zásadní omezení svobody a extrémní nástroj kontroly občanů ze strany státu.“ Stejně tak podle něho hrozí obrovská nebezpečí i u zdravotních dat. O to větší že bankovní data se dají lehce zkontrolovat, zda máte peníze na účtu, ale pokud vám někdo pozmění v chorobopisu nějaké indikace, data z vyšetření či čísla výsledných diagnóz, to si většinou lidé prověřit a kontrolovat neumí. „Přeji nám všem abychom všechny rizika ze zneužívání zdravotních dat přežili,“ uzavřel Okamura.

Poslanec Zlínský varoval před riziky umělé inteligence

Podle poslance Vladimíra Zlínského můžeme v blízké době očekávat rychlý rozvoj umělé inteligence. Ta, bude postupovat stále rychleji, tak jak se spojí s biotechnologií. „Obávám se toho, že Covid 19 může být procházkou růžovým sadem, proti tomu, co nás může čekat díky rychlému vývoji na poli uměle inteligence. Možná žijeme v biotechnologické revoluci 1.0. Zpracování velkých dat umělou inteligencí může být zneužito k vývoji a produkci biologických a chemických zbraní, které mohou být použity.

Za jedno z nebezpečí, považuje Zlínský digitální platformy, které o lidech shromažďují informace, využívají je a my o nich nevíme téměř nic.  Další záležitostí je digitální demence, která postihuje zejména mládež.

Díky umělé inteligenci je možné významným způsobem působit na lidi, z čehož se odvíjí i současné  psychické problémy mládeže, které pravděpodobně souvisí i s interakcemi s digitální technologií. Díky umělé inteligenci, lze významným způsobem vylepšit i metody digitální manipulace, což vede k vytváření sociálních bublin a rozdělení společnosti.

Na druhou stranu i umělá inteligence má své limity. Nedovedu si představit, že by umělá inteligence uměla vyšetřit například pomocí hmatu či čichu. S tím, jak ubývá lékařů lze předpokládat, že prvotní vyšetření pacientů budou v budoucnu provádět tak zvaní chatboti (roboti, kteří se snaží komunikovat s člověkem).

Můžeme očekávat že tyto digitální platformy, se využijí k zabránění procesů, které by mohly ohrozit světové elity.  Budeme svědky ještě většího zpochybňování tradičního uspořádání společnosti, a oslabování základních jednotek jako je rodina a národ a směřování ke globálně řízené společnosti.

Očekávám vynucování poslušnosti pomocí měkkých technik zpracování našeho individuálního profilu a přitvrzování, pokud tyto metody nebudou efektivní. Jedná se o ďábelský plán vyznačující se sběrem obrovského množství dat a jejich zpracování umělou inteligencí. Nelze pochybovat o tom, že vyspělé systémy sběru těchto dat, zpracované umělou inteligencí, umožní efektivnější řízení společnosti, ve prospěch globálních elit.

Za největší nebezpečí pro vývoj společnosti, považuji centralizaci řízení prostřednictvím algoritmů umělé inteligence. Proti tomu je třeba hledat alternativu této možnosti, která nám umožní účinně se proti tomuto zotročování bránit. Poslanec Zlínský dále zdůraznil, že věří, že se těmto trendům ubráníme, neboť lidstvo je velice kreativní a nápadité a vylízalo se ze všech průšvihů které mělo. Prvním předpokladem je začít se o těchto věcech otevřeně bavit a svobodně diskutovat a pak  všechny tyto strázně úspěšně překonáme.

Zdeněk Gütter hájil pozici ministerstva zdravotnictví a EU

V prvním panelu vystoupili také Zdeněk Gütter, který je odborníkem v oblasti zdravotnických inovací založených na informačních a komunikačních technologiích při ministerstvu zdravotnictví ČR, Luděk Nezmar specialista na kybernetickou bezpečnost a ochranu osobních údajů a primář urologie v krajské nemocnici v Liberci Jan Mečl.  

Pode Güttera je smyslem digitalizace v EU pomoci Evropě k větší konkurenceschopnosti vůči zámoří a asijským zemím. Gütter zároveň přiznal, že díky pandemii Covidu 19 se agenda digitalizace pohnula významně kupředu. „Pandemie způsobila větší pokrok, než dosavadní výsledky minulých let o uplatňování směrnice o digitalizaci zdravotnických dat v minulosti.“ Expert ministerstva zdravotnictví připustil, i určitá rizika, která z digitalizace zdravotnických dat vyplývají, a které mohou za určitých okolností poškodit občany a pacienty v jednotlivých zemích včetně ČR.

Právě riziky úniku dat, se ve svém vystoupení zabýval i expert na ochranu dat Luděk Nezmar, který na rozdíl od Güttera vidí tato rizika mnohem větší, neboť digitalizace pod nařízením EU povede podle něho k úplné ztrátě kontroly nad jednotlivými daty našich občanů. Zneužití je podle něho obrovské. „Na černém trhu se s těmito daty běžně obchoduje a na dark netu existují celé databáze, které jsou využívány ke kriminální a zločinné činnosti. Jediná bezpečná data jsou ta, která neexistují,“ uvedl expert.  

Expert na bezpečnost Luděk Nezmar vidí obrovská rizika    

Úniky dat se ve zdravotnických zařízeních dějí podle něho velmi často. 65 procent všech krádeží identity pochází podle Nezmara z nemocničních záznamů. Více jak 50 procent lékařů nevěnuje bezpečnosti dat žádnou pozornost a posílají zdravotnickou dokumentaci mailem. V 90 procentech zdravotnických zařízení, došlo v uplynulých letech k narušení bezpečnosti dat.

Slova bezpečnostního experta potvrdil i primář urologie z Krajské nemocnice v Liberci MUDr. Jan Mečl, který potvrdil, že zabezpečení dat v nemocnicích není úplně dobré.

Profesor Roman Barták vedoucí katedry teoretické informatiky a matematické logiky matematicko fyzikální fakulty, přítomné seznámil s fenoménem umělé inteligence. Ta je podle něho především technologií pro řešení náročných problémů, a dokáže schopnosti uživatelů výrazně znásobit, a to oběma směry. Jak tím dobrým, tak tím špatným. Podle něho hodně záleží na lidech, jakým směrem ji budeme používat.

Zástupkyně ředitele ve společnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky Vladimíra Těšitelová se snažila přítomné přesvědčit, že zdravotnická data v ČR jsou v bezpečí a nikdo kromě určených osob se k nim nedostane.

To vzápětí zpochybnil místopředseda úřadu pro kontrolu osobních údajů Josef Prokeš, který upozornil na závažná rizika, která nám při přechodu na digitalizaci zdravotních dat hrozí. Zároveň upozornil na skutečnost, že přístup k jakékoli službě v naší zemi nemůže být pouze digitální. Podle něho nám hrozí zpoplatnění osobních údajů, k čemuž celý systém nastavený EU spěje. Riziko vidí Prokeš také v dehumanizaci zdravotnictví. Digitalizace společnosti se stala podle něho zlatým teletem. Prokeš v nařízeních EU postrádá také digitální etiku

Specialista kybernetické bezpečnosti Petr Gondek ve svém příspěvku popsal přednosti a úskalí umělé inteligence.

(ISPD)