Diskusní večer s Janem Hrnčířem a Ivo Budilem: Plánované vládní reformy hospodářství
V naší zemi je třeba začít uplatňovat ekonomický patriotismus, který by nás vyvázal ze současné závislosti na západních firmách, které často vyvádějí peníze z naší země a zvyšují koncové ceny pro české zákazníky, což se projevuje nejen v cenách energií, ale také v cenách potravin. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou letos 20. února pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem „Plánované vládní reformy hospodářství – komu mohou pomoci a komu nikoliv vystoupil poslanec a ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř. Celým večerem provázel vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor Ivo Budil.
„Když se podíváme na těch uplynulých 30 let, těžko je můžeme označit za skvělé. Před rokem 1989 jsme slýchávali že nás čeká prosperita. Dnes premiér Fiala říká, že naopak musíme schudnout, takže dnes nás prosperita zřejmě nečeká. To je novátorství,“ uvedl poslanec SPD Hrnčíř. Do roku 1989 jsme podle něho byli sice malou, ale velmi industrializovanou zemí, která byla schopna vyrábět téměř vše. Což bylo podle něho unikátní. „Krátce po roce 1989 jsme vnímali v té euforii západ spíše tak, že jsou to hodní strejdové a to nebyla pravda. Západ byl především svět byznysu. Tam rozhodovaly o politice napojení na byznys.“ To se podle Hrnčíře projevilo záhy u nás, když západní společnosti začali pomocí zkupování našeho průmyslu, likvidovat svoji konkurenci. Jako příklad uvedl Adamovské strojírny v Blansku odkud pochází, ale záměrně zničených průmyslových podniků byla v naší zemi v devadesátých letech celá řada. „To byla naše naivita, když jsme si mysleli, že Západní firmy nám chtějí nezištně pomáhat nastartovat naši ekonomiku a hospodářství.“
Hrnčíř také zkritizoval cestu kuponové privatizace, která podle něho nebyla dobrým řešením. „Nedokázaly jsme se inspirovat dobrými příklady ze zahraničí. To potom způsobilo, že drtivá většina podniků nedopadla příliš dobře. Za dobrou privatizaci označil cestu české vlády, kterou prosazoval ministr hospodářství Vrba, která se projevila například privatizací Mladoboleslavské automobilky Škoda, kterou považuje za úspěšný příklad privatizace za účasti zahraničních partnerů. „Škoda jen, že tato metoda nebyla uplatněna ve větším měřítku.“
Problémy nastaly podle něho především ve chvíli, kdy se západní kapitál hlavně německý a francouzský vrhl do prosperujících odvětví. Investice sice se západními investory podle něho přišly, ale mnohdy to znamenalo ovládnutí našeho hospodářství a průmyslu cizím kapitálem. To je podle něho hlavní důvod, proč nemohlo dojít k nějaké zásadní prosperitě.
Tento přístup uplatňuje Západ i dnes, především vůči asijským zemím, což sebou nese i značná velká „Západ si ze den zvykl na to, že si může nechat vyrábět všechno levnou pracovní silou hlavně v Asii například v Číně, Indii atd. Tím se ale stáváme na Číně závislí a to i technologicky. Předáváme jim technologie a know-how. Potom dochází k tomu, že jsme natolik závislí, že nás Asie může poslat ekonomicky ke dnu, pokud ukončí například vývoz čipů, které jsou pro nás životně důležité.
Podle moderátora Ivo Budila vede premiér Fiala s pětikoaliční vládou společnost do chudoby a ani to příliš neskrývá. Podobný přístup jsme podle Budila mohli vidět v minulosti i v USA například u Jimiho Cartera, za kterého vzrostla v Americe chudoba a snížila se životní úroveň, což vedlo k masové nespokojenosti a k volbě Ronalda Reagana, který Ameriku znovu dovedl k prosperitě. Tento příklad v sobě nese podle něho naději, že i u nás by mohlo dojít v brzké době ke změně, která by odstartovala vývoj ke svobodě a prosperitě. „Když se společnost stane periferií je třeba vynaložit hodně energie, aby se z toho společnost dostala“ míní Budil.
Velkým tématem diskuse stal také odliv kapitálu od nás do ciziny, který se stále zvyšuje a s příchodem Fialovy vlády se situace stále zhoršuje. „Peníze nám mizí různými kanály. A to se netýká jen západních firem, ale také těch českých, které ve stál větší míře daní v zahraničí. A i když jsou to české podniky vzhledem k výši naších daní odvádějí daně v zahraničí a často v daňových rájích.“ Spousta mocných hráčů má podle Hrnčíře své firmy na Kypru nebo na Maltě, což nejsou klasické daňové ráje, ale umožňují nízké danění. V této souvislosti poslanec poukázal na fakt, že téměř všechna česká piva mají zahraniční vlastníky a většina z nich, daní v daňových rájích v rámci EU.
„To nedává smysl, proč jsme prodali své pivovary. To je velký kanál, kterým odtéká mnoho peněz.“ Podle něho by to chtělo snížit daně, aby firmy nemuseli odcházet do ciziny. „Chtělo by to nastavit o polovinu nižší daně, aby se české firmy vrátily a danili doma. Chtělo by to motivaci, aby náš kapitál zůstal v naší zemi. Žádná vláda s tímto nepřišla,“ posteskl si Hrnčíř.
Hrnčíř rovněž kritizoval fakt, že některé české firmy vyvádějí peníze například do Dubaje, kde naše peníze pomáhají investovat například v realitách. Podle něho tak odchází z naší země 300 až 400 miliard ročně, což jsou pro naši ekonomiku značné částky.
Ivo Budil připomněl francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který označil českou ekonomiku za nejvíce prohrávající. Neboť od nás odchází do ciziny obrovské částky. „Pokud chceme prosperovat, tak bychom se neměli zbavovat českých bank. Je to hrubá chyba, ke které v minulosti došlo,“ soudí Hrnčíř.
Podle Budila bychom u nás měli vytvořit vizi ekonomického patriotismu a s tím se rovněž ztotožnil i poslanec SPD Jan Hrnčíř, který je zároveň ekonomickým expertem SPD. Podle něho je pro SPD rozhodující potravinová a energetická bezpečnost. Podle něho s ukazuje že přílišná energetická závislost na Německu do které nás zatáhly minulé vlády a Fialova vláda to ještě prohloubila nc dobrého nepřinesla. „Privatizovali jsme energetiku ale ne moc úspěšně. Chybou byla závislost na plynovodu z Německa. Naštěstí nedošlo k privatizaci velké přenosové soustavy, jako je ČEPS.“ Podle Hrnčíře jsme se neměli zbavovat podniků které vyrábějí energii. Privatizace ČEZ byla podle něho chybná. „Dnes drží velké penzum akcií ČEZ americké fondy a to výrazně komplikuje situaci, uvedl. Hrnčíř. Podle něho by bylo přínosem oddělit obchod od výroby elektřiny. Chybou podle něho také bylo, že se nerealizoval státní obchodník s energiemi.
(ISPD)