Nástrahy digitalizace jako téma v debatním klubu ISPD

Na tom že digitální technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán se shodli účastníci debaty, kterou 16. ledna letošního roku pořádal v Praze na Vinohradech ve vinárně 2 Deci Institut svobody a přímé demokracie. Diskusní večer s názvem Nástrahy digitalizace moderoval ředitel ISPD Josef Nerušil a jako hosté vystoupili poslanec SPD a lékař Vladimír Zlínský a odborník na IT technologie Lukáš Neterda ze strany Manifest.

V debatě byla nastolena také otázka, co nám může přinést digitalizace veřejného prostoru. Účastníci také probírali problematiku, jaký vliv na naše životy má umělá inteligence. Debata se rovněž zabývala otázkami, čeho vlastně chceme dosáhnout a kam až digitalizace našeho života může dojít? Přítomní si také kladli otázky, komu vlastně patří data, která veřejné instituce sesbírají? A zdali dokáže v budoucnosti nahradit lékaře stroj? A také jak souvisí výroba čipů s válkou na Ukrajině.

Vladimír Zlínský, Lukáš Neterda a Josef Nerušil

Poslanec SPD Vladimír Zlínský se ve svém vystoupení vrátil rovněž k prvnímu kolu prezidentských voleb, které jak řekl nedopadlo pro jediného skutečně opozičního kandidáta Jaroslava Baštu žádným výrazným úspěchem. To bylo podle něho zapříčiněno mimo jiné také jednostrannou kampaní na digitálních platformách, kde zejména Facebook a Twitter předem oslabovaly jeho kampaň.  A naopak protěžovaly vládní kandidáty – Petra Pavla a Danuši Nerudovou. „Digitální technologie včetně algoritmů na sociálních sítích v každém případě ovlivnily mnoho lidí před prvním kolem prezidentské volby,“ uvedl Zlínský.

Odborníka na digitální technologie Lukáše Neterdu, zaujal hlavně pojem dezinformace, který byl ze strany médií proti některým kandidátům, zejména proti Jaroslavu Baštovi hojně zneužíván kandidáty a politiky pětikoalice a s nimi spřízněnými médii. „Definice dezinformace je taková, že se jedná o pravdivou informaci vytrženou z kontextu a zveličenou. Na druhou stranu si nedovedu představit, nikoho, kdo informuje, že by nedezinformoval.

Poslanec SPD Zlínský se věnoval otázce umělé inteligence. Poukázal na snahu využít umělou inteligenci na vytipování nejaktivnějších lidí s opačným názorem. Za velmi nebezpečnou považuje Zlínský zejména snahu majitelů sociálních platforem jako je Facebook nebo Twitter zasahovat do volebních procesů a také získávat data o většině občanů. „Mám obavu z toho, že právě umělá inteligence nám může omezovat náš život, když ji nebudeme poslouchat a nepůjdeme například na očkování, které umělá inteligence propaguje. Naše odmítnutí podílet se na tomto procesu bude umělou inteligencí zaznamenáno a dále s tím bude pracováno.

Josef Nerušil poukázal na skutečnost, že v době covidových restrikcí, to byla právě umělá inteligence, která byla schopna v masivním měřítku odpovědět na otázku, zdali konkrétní osoby dodržují vládní nařízení a pomocí různých kampaní vyhodnocovat, kdo se podrobil a kolikrát, protěžované vakcinaci proti Covidu 19.

Podle experta na IT Lukáše Neterdy, umělá inteligence dokáže přesně určit z poskytnutých dat konkrétní osobu. „V současné době se dá říci, že neexistují anonymizovaná data.“ Umělá inteligence pracuje strojovým způsobem, takže není prozatím schopna lidských úvah. Největší nebezpečí umělé inteligence je podle něho zveličování jejích přínosů.

Největší nebezpečí vidí IT expert v tom, že lidé budou akceptovat závěry předkládané umělou inteligencí. „Tohle říká umělá inteligence, tak to musí být správně a ty mlč“, uvedl jako příklad tohoto uvažování Neterda. Jako negativní příklad zneužití digitálních technologií poukázal Lukáš Neterda na armádní akci sledování v době covidismu, stejně jako zneužití digitální dat v případě vládní kampaně aplikace Tečka.

Podle poslance Zlínského se v Evropské unii málo hovoří o technologických rizicích digitalizace, která hrozí přerůst v zásadní problém.

(ISPD)